V Třebsíně si mohou zapršet, kdy potřebují
Nehledě na předpověď, v Třebsíně ve středních Čechách dnes dopoledne pršelo. Experti z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy totiž ministru zemědělství, Ivanu Fuksovi předváděli simulátor deště. Odborníci díky simulátoru zkoumají, co se děje v půdě, když prší.
„V podstatě je to jednoduché zařízení. Nádoba s vodou, čerpadlo a čtyři trysky, které zhruba na dvaceti metrech čtverečních dokážou vyvolat takovou malou průtrž mračen,“ vysvětlil Jiří Hladík, ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy jak simulátor deště funguje.
Pomocí zařízení ústav zkoumá, jak odolné proti vodní erozi jsou jednotlivé půdy, zkouší se protierozní technologie a určuje se, jak pěstovat plodiny, aby nedocházelo k erozi půdy.
Výsledkem výzkumů jsou doporučení pro ministerstvo zemědělství a také tak zvaná protierozní kuchařka, kterou v těchto dnech ústav vydává. „Příručka zemědělcům řekne, jak pěstovat plodiny, které erozi způsobují na půdách, které jsou k erozi náchylné a jaké použít technologie,“ vysvětlil Hladík v Ozvěnách dne Radiožurnálu.
Až statisícové pokuty pak hrozí zemědělcům, kteří nedávno zpřísněná pravidla hospodaření na půdách ohrožených erozí nebudou dodržovat. Pokud je budou obcházet, může v příštích letech v České republice dojít kvůli erozi k poškození až 21 milionů tun půdy. To znamená škodu téměř 4,5 miliardy korun ročně.
Možností jak předcházet erozi je několik. "Je to třeba pásové vysévání. To znamená, že například mezi kukuřici dám pruh jiné plodiny, která brání odtoku. Tím se přeruší délka svahu," objasňuje ředitel ústavu a dodává: "Odplavené bahno se totiž usazuje v rybnících. V horším případě to vytopí vesnici a dostane se až do obytných domů. Zbavit se bahna odtud pak není nic snadného."
Třebsíň je pro simulovaný déšť pro ústav vhodný z několika důvodů. Leží ve svahu, který je pro výzkum protierozních technologií nezbytný a nachází se ve srážkovém stínu. „Můžeme si tak zapršet, kdy chceme a neškodí nám přímé deště,“ doplnil na závěr ředitel ústavu Jiří Hladík.
