Vzducholoď Zeppelin vyrazila před 85 lety na první mezikontinentální let

11. října 1928 odstartovala německá vzducholoď LZ 127 Graf Zeppelin k prvnímu komerčnímu letu přes Atlantik. Na palubě bylo 40 členů posádky a 20 pasažérů. Vzducholoď vzlétla z německého Friedrichshafenu a do cíle dorazila za více než čtyři a půl dne. I po 85 letech je možné na břehu Bodamského jezera vzducholoď zahlédnout či na její palubu nastoupit.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

O lety novými vzducholoděmi nad Bodamským jezerem je velký zájem, i když jde o velmi drahou záležitost | Foto: Klára Stejskalová

Kapitán Oliver Jäger byl původně pilotem helikoptér, od roku 2001 však působí ve společnosti NT Zeppelin. Ta na začátku tisíciletí vzkřísila ve Friedrichshafenu vyhlídkové lety vzducholodí.

„Srovnávat řízení helikoptéry se vzducholodí moc nejde. Rozdíl je ve velikosti. Vzducholoď má 75 metrů, helikoptéra 10 metrů. Není tu žádný autopilot, všechno řídíme sami. Ale vzducholoď může podobně jako helikoptéra zůstat stát na místě,“ vysvětluje Jäger.

Přehrát

00:00 / 00:00

V německém Friedrichshafenu natáčela zpravodajka Českého rozhlasu Klára Stejskalová

Z plochy na výstavišti ve Friedrichshafenu se právě vznáší dlouhá bílá vzducholoď. Největší, jaká v současnosti létá.

„Něco takového jako Hindenburg se už nemůže opakovat, dnes létáme s heliem. I když s novými technologiemi by to bylo bezpečné i s vodíkem,“ dodává kapitán, který připomíná zkázu německé vzducholodi, která při přistání v New Jersey v roce 1937 ve vzduchu vzplanula a následně se zřítila.

Ale zpět do současnosti a do Německa. Na přistávací ploše je rušno, let právě končí druhý Zeppelin, který má tamní letecká firma k dispozici.

Turistické lety nad Bodamským jezerem jsou velmi oblíbené, lidé si je často dopřávají například jako dárek k narozeninám. „Úžasné, skutečně působivé – pozorovat svět takto svrchu a tak pomalu. Velkolepé,“ neskrývá nadšení padesátiletý turista, který se právě s manželkou vrátil z oblak.

Katastrofa vzducholodi Hindenburg v roce 1937 před přistáním v Americe. To byl na dlouho konec vzducholodí | Foto: Klára Stejskalová

V odbavovací hale mezitím udílí stevardka bezpečnostní pokyny dalším cestujícím. Opatření nejsou zdaleka tak přísná jako na letišti, chybí i bezpečnostní rámy. Dvouhodinový let přijde v přepočtu až na dvacet tisíc korun.

„S pasažéry létáme nejčastěji ve výšce 300 metrů nad zemí. To je to nejlepší, co jim můžeme nabídnout. Mají tak fantastický výhled,“ říká Jäger.

I Brno nechalo stopu v historii vzduchoplavby

Jak připomíná letecký publicista Pavel Sviták, zlatý věk vzducholodí spadá především do období před první světovou válkou a je spojovaný zejména s Německem a společností Delag.

Společnost používala Zeppelinovy vyztužené vzducholodě, každá loď vozila dvacet cestujících a doprava byla příležitostná.

Přehrát

00:00 / 00:00

V čerčanském hospici natáčela Věra Hájková

„Vcelku bezpečně přes počáteční potíže tato společnost dopravila do vypuknutí první světové války několik tisíc cestujících,“ přibližuje Sviták. Po první světové válce podle něj snahu obnovit tento průmysl v Německu brzdil dohled vítězných mocností.

I České země se zapsaly do historie vzduchoplavby. „Historie vzducholodí u nás je dosti chudá, ale o to zajímavější. V roce 1872 byla v Brně postavena vlastně čtvrtá vzducholoď na světě. Postavil ji zde německý inženýr Paul Haenlein, tato vzducholoď ovšem vykonala pouze dvě zkušební plavby. Asi by nebyla příliš úspěšná, protože její motor byl velice slabý,“ poznamenává publicista.

Využití vzducholodí se nabízí i dnes, k vyhlídkovým letům, ale třeba pro vojenské účely. „Ta vzducholoď vydrží ve vzduchu za vhodných meteorologických podmínek dlouhé hodiny vlastně bez jakéhokoli výkonu motoru,“ vysvětluje výhody Sviták.

V minulosti se objevovaly i úvahy, že by se s pomocí vzducholodí daly přepravovat velké náklady. „Podobné úvahy byly i u nás, kdy okolo roku 1980 tehdejší ministerstvo pro technický a investiční rozvoj chtělo z USA zakoupit vzducholoď firmy Goodyear,“ říká Sviták. Kvůli technickým problémům se však nápad neujal.

Klára Stejskalová, krw, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme