Wikipedia neodpovídá. Její zakladatelé reagují na návrhy protipirátských zákonů

Z anglické verze nejznámější online encyklopedie se dnes nic nedozvíte. Wikipedia tak protestuje proti dvěma návrhům zákonů proti pirátství na internetu, které projednává americký Kongres. Místo hledaného hesla tak denních 25 milionů návštěvníku uvidí jen černou stránku s vysvětlením.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Úvodní černá stránka oznamující přerušení provozu Wikipedie

Úvodní černá stránka oznamující přerušení provozu Wikipedie | Foto: Wikipedia

Pokud by tyto zákony vstoupily v platnost, americké úřady by mohly nechat uzavřít všechny stránky, na kterých se objeví odkazy na nelegální kopie hudby a filmů.

„Já bych to přirovnal k automobilu. Zjistíte, že je tady tenhle úžasný vynález, za dva roky jej začnou používat zloději a tak se auta zakážou,“ přibližuje podstatu problému zakladatel Wikipedie Jimmy Wales.

Shodou okolností, dnes slaví Wikipedia své 11. narozeniny a za dobu její existence to je první odmlka. V Česku se k protestu připojily dva weby – piráti.cz a greenpeace.cz.

Přehrát

00:00 / 00:00

Alžběta Havlova o protestu wikipedie.mp3

Nikdo neví, jak a kdo by síť kontroloval, jestli by nedocházelo k omezování svobody projevu. Navrhované zákony kritizoval i Bílý dům. Stejně jako Google, WordPress.org, Mozilla, twitpic a další tisíce webů.

Proti je i Facebook, eBay a Twitter. Těm se ale nelíbí forma protestů. Všichni souhlasí s tím, že počítačové pirátství je závažný problém, ale není zkrátka možné ho řešit cenzurou a zavíráním stránek.

Americké návrhy legislativy se českých uživatelů až tolik netýkají. Jiné je to ale s obchodní dohodou ACTA proti padělatelství, kterou Američané prosazují v Evropské unii.

Kolem dohody ACTA proti padělatelství se stále diskutuje

Číst článek

Loni před Vánoci ji schválila Rada EU. Teď jí ještě musí odsouhlasit Evropský parlament. Nicméně europoslanci rozhodně nejsou za jedno.

Jedna skupina ji touží schválit co nejdřív, druhá ji chce nechat posoudit Evropským soudním dvorem. Poslancům vadí, nejasnost požadavku. Původně totiž byl obsah ACTA přísně utajovaný.

Její část, která pak unikla na veřejnost, šla za hranice únosnosti. Třeba kontrola mp3 přehrávačů na letišti, jestli v něm majitel má legálně staženou hudbu.

„To nakonec bylo jaksi oslabeno. Bylo to z té dohody vyjmuto a zůstaly tam takové vágní právní formulace, o kterých nikdo přesně neví, co znamenají,“ vysvětluje publicista a konzultant Jiří Peterka.

Proto ten požadavek na Evropský soudní dvůr, aby bylo jasno, zda nynější podoba dohody je v souladu s evropskou legislativou, nebo jde až za ní.

Soud by měl také dát závazné vodítko, jak by se ona dohoda měla v jednotlivých členských zemích naplňovat.

Alžběta Havlová, Jakub Viliš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme