‘Ondřejovský dvoumetr‘ nese jméno astronoma Luboše Perka, který stál u jeho zrodu
Největší český dalekohled nese ode dneška jméno našeho významného astronoma. Takzvaný ondřejovský dvoumetr nově zdobí pamětní deska se jménem Luboše Perka. Právě tento doyen české astronomické obce se před 45 lety zasloužil o vybudování teleskopu v areálu hvězdárny ve středočeském Ondřejově.
Zvuk otevírající se kopule, pod kterou je v ondřejovské hvězdárně schovaný teleskop s dvoumetrovým zrcadlem, by dnes 93letý Luboš Perek poznal i o půlnoci. Světově uznávaný vědec se v poválečném Československu rozhodující měrou zasloužil o rozvoj astronomie, zkoumající mimo jiné rozložení a zákonitosti hvězdných soustav.
Pracoval na observatořích v Americe i v Mexiku a ve světě nasbírané zkušenosti pak zúročil třeba právě v Ondřejově. Tam byl Luboš Perek před 45 lety lidově řečeno hlavním tahounem při zrodu ‚ondřejovského dvoumetru‘. Na svou dobu to byl podle něj dalekohled výjimečný.
„Tehdy nebyl možný žádný větší; naprosto výjimka, že jsme mohli postavit takhle veliký. Dneska už takhle veliké dalekohledy létají v kosmu, pracují 24 hodin denně a ovzduší nerozmazává obraz,“ srovnává Perek.
Ondřejovský dvoumetr nese jméno Luboše Perka. Podrobnosti od reportéra Michala Trnky
Nápad pojmenovat ondřejovský dalekohled po Luboši Perkovi měl mimo jiné další významný český astronom a astrofyzik Jiří Grygar. Ten říká, že je ve světě zcela běžné, že se významné teleskopy jmenují podle těch, kteří je navrhli nebo pomohli s jejich realizací.
„Právě znám docenta Perka od jeho dob, kdy mu bylo něco přes třicet, tak jsem viděl, jak on nejprve budoval dalekohled o průměru 60 centimetrů v Brně. A tehdy to bylo doslova na koleně, protože jednak on sehnal nějaké výkresy z Holandska o dalekohledu menšího průměru, a on je tak dobrý, že je schopen ty technické výkresy překreslit na těch 60 centimetrů.“
„Já jsem úplně zíral, protože astronomové tohle normálně přece vůbec neumějí,“ neskrývá obdiv Grygar.
Dvoumetrový ondřejovský dalekohled pomohl vědcům například při zkoumání hvězd. Své o tom ví i Pavel Koubský z Astronomického ústavu Akademie věd.
„Konkrétně já jsem se zabýval hvězdami, které mají kolem sebe takové disky, a snažili jsme se vysvětlit právě původ těch disků takzvaným dvojhvězdným modelem, tj., že ty disky vznikají ve dvojhvězdách v důsledku přenosu hmoty z jedné hvězdy na druhou,“ vysvětluje Koubský.
Dnes už pochopitelně existují i modernější dalekohledy, než je ten ondřejovský. Přesto má dvoumetrový teleskop stále široké využití. Například se na něm učí pracovat mladí začínající astronomové.
„Pro studenty to má veliký význam. Úžasně se seznámí s takovou prací doma a pak můžou pracovat na zahraničních observatořích. Když by to doma neměli, tak je to rozhodně horší,“ dodává Pavel Koubský.
