Astronautům hrozí v beztížném stavu poškození očních nervů

Astronautům se může při delším pobytu na oběžné dráze zvyšovat nitrolebeční tlak nebo mohou nastat změny v okolí očních nervů. Zjistili to vědci během studie magnetických rezonancí u 27 kosmonautů, kteří strávili v průměru 108 dnů na palubách Mezinárodní vesmírné stanice a raketoplánů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Richard Garriott trénuje v letadle beztížný stav | Foto: spaceadventure.com

NASA už tento problém zanesla na přední místo v seznamu rizik, která astronautům při dlouhodobých pobytech ve vesmíru hrozí. Doposud se vědělo, že pobyt ve vesmíru způsobuje řídnutí kostí a ubývání svalové hmoty.

Podle Williama Tarvera, šéfa kliniky letecké medicíny John Space Center, ale není nový výzkum rozhodující. Tarver řekl, že je nutné zahájit rozsáhlý program, který bude studovat mechanismy a důsledky tohoto problému.

Také ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář si nemyslí, že by nová zjištění měla pro kosmické lety fatální důsledky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář ve vysílání Rádia Česko

„Předmětem této konkrétní zprávy je sekundární vliv toho, co se dobře ví, že kosmonautům dělá potíže, a to je beztížný stav. Tekutiny se v něm dostávají z horní poloviny těla více do dolní, takže se odkrvuje mozek a oslabují se všechny svaly včetně srdce. Když se pak kosmonaut dostane zpátky na Zemi, tak mu to může dělat potíže,“ vysvětlil Kolář.

Všechny mise do vesmíru jsou proto v současnosti omezeny půlroční hranicí. Pokud se z nějakého důvodu musí tato hranice přetáhnout, začínají být lékaři nervózní.

„V minulosti jsme měli rekordní lety sovětských kosmonautů, kteří ve vesmíru strávili i přes rok a měli velké problémy. Atrofie svalů dosáhla takového stupně, že nebyli schopni chodit. Museli je vynést z kosmické lodi a několik dní se znovu učili chodit,“ uvedl Kolář.

Ředitel České kosmické kanceláře současně poukázal na to, že věková hranice pro pobyt v kosmu se stále zvyšuje. Zatímco prvnímu kosmonautovi Juriji Gagarinovi a jeho kolegům bylo jen něco přes 20 let, dnes se věk astronautů pohybuje mezi 40 a 50 roky.

Igor Maňour, Karolína Koubová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme