Atmosféru na Neptunu vysvětluje dopad komety
Planeta Neptun má v atmosféře neobvykle vysoký obsah oxidu uhelnatého. Podle nové studie se zdá, že je to důsledek impaktové události, ke které došlo asi před 200 lety.
Vysoká koncentrace atmosférického oxidu uhelnatého může mít dvě různá vysvětlení. V hloubi Neptunu by mohl existovat rezervoár plynu, ze kterého oxid uhelnatý pomalu uniká na povrch. Vědci z observatoře v Paříži už dříve zjistili, že stratosféra obsahuje asi dvakrát více oxidu uhelnatého než níže troposféra – což teorii vnitřního zdroje činí málo pravděpodobnou. Reálnější možností je externí zdroj oxidu uhelnatého.
I tady se ale nabízejí další dvě varianty. Neptun mohl být bombardován „tvrdým deštěm“ z prachu a mikrometeoritů. Při erozi částic v atmosféře by se v takovém případě uvolňovala voda spolu s malým množstvím oxidu uhelnatého. Takovému scénáři ale realita příliš neodpovídá, protože atmosféra Neptunu obsahuje mnohem více oxidu uhelnatého než vody. Zbývá poslední možnost: Pád komety, při kterém se díky vyšší teplotě uvolnilo velké množství oxidu uhelnatého.
Této teorii odpovídají i nově získaná data, která získal teleskop Herschel. Odpovídají dřívějším propočtům, podle kterých Neptun před 200 lety zasáhla kometa o průměru 2 km. Vědci také upozorňují na kometu Shoemaker Levy, která v roce 1994 zasáhla Jupiter. I v tomto případě se do planetární atmosféry uvolnilo víc oxidu uhelnatého než vody. Neptun je menší než Jupiter a jeho gravitační působení je mnohem slabší. Nachází se ale velice blízko Kuiperova pásu plného velkých ledových těles, což zvyšuje pravděpodobnost impaktové události. Vědci odhadují, že zásahy od přibližně dvoukilometrových komet může Neptun utrpět každé 2000 let.
Zdroj: Nature News, Astronomy & Astrophysics
