Blíží se maximum viditelných Orionidů

Padá hvězda, něco si přej. Tahle slova jsou teď velmi aktuální. Můžeme totiž na obloze spatřit takzvané Orionidy, tedy padající meteority.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Snímek mlhoviny M42 - Velké mlhoviny v Orionu

Snímek mlhoviny M42 - Velké mlhoviny v Orionu | Foto: Zdeněk Bardon

Naše planeta se dvakrát do roka setkává s meteorickým proudem pocházejícím z Halleyovy komety. Poprvé je to v květnu, kdy se na obloze objeví meteory patřící k roji Eta-Aquaridy. A podruhé je to právě v těchto dnech a výsledkem jsou Orionidy. Maximum by mělo být dnes v noci po 23. hodině.

Název Orionidy mají podle pomyslného místa vzniku. Meteority jakoby vylétají z místa na obloze, kde se nachází souhvězdí Orion.

Mezi hlavní zásady pozorování meteorů patří pozorovací stanoviště s tmavou oblohou mimo dosah městského osvětlení. Na místě je teplé oblečení a pohodlná poloha. A rozhodně není od věci vybavit se například lehátkem nebo karimatkou a pozorovat oblohu vleže.

Orionidy jsou po Leonidách druhým nejrychlejším rojem. Do atmosféry vstupují rychlostí 66 km/s. A podobně jako jiné rychlé meteory zanechávají na obloze stopy viditelné sekundy až minuty po průletu.

Pozoruhodné je stáří meteoritů. Vzhledem k tomu, že dráhy Halleyovy komety a Země se míjejí o celých 22 milionů km, jsou meteoroidy způsobující Orionidy na naší obloze velmi staré. Než se částice komety protnou s dráhou Země, trvá to i celá staletí nebo dokonce tisíciletí.

Milan Kopp, Nikola Bojčev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme