Koncem října má dopadnout na zemi další satelit. Němečtí astronomové udávají jako místo široký pás území mezi 53. stupněm severní a 53. stupněm jižní šířky. Pro zajímavost, Praha leží na 50. stupni. Umělé těleso vyslané v roce 1990 do vesmíru váží asi dvě a půl tuny. Před pár týdny jiný americký satelit skončil v oceánu u Americké Samoy. Ani tentokrát není důvod k obavám, jde spíš o vědeckou zajímavost. Ve vysílání Rádia Česko to potvrdil publicista a spolupracovník časopisu Letectví a kosmonautika Tomáš Přibyl.

14:11 13. října 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Část tělesa shoří v atmosféře. Jaká je tedy předpokládaná hmotnost satelitu, která by reálně měla dopadnout na Zem?

„Můžeme se ‚těšit‘ na asi 1,6 tuny, což je neobvykle mnoho. Většinou z těch zanikajících družic shoří tak osmdesát nebo devadesát procent. Tady má přežít asi šedesát procent, je to dáno tím, že je hodně kompaktní, těžký a nemá žádné velké nádrže či prázdné prostory. I tak se ale tato družice rozpadne na desítky kusů.“

Z čeho může být její padající zbytek složen? Z jakých materiálů?

„Není to nic exotického, jsou to běžné materiály používané v letectví a kosmonautice – železo, titan, dural a podobně. Nemusíme se bát třeba nějakých radioaktivních odpadů nebo zvláštních technologií. Jak materiálově, tak konstrukčně bych tuto družici přirovnal k automobilu – tam také máte prázdné prostory a pak kompaktní místa.“

Jakou rychlostí a kde asi se teď družice pohybuje? Případně bude se rychlost nějak měnit?

„Teď se čím dál tím víc blíží naší planetě. Od počátku se vlastně pohybuje nad Zemí mezi třiapadesátým stupněm severní a jižní šířky. Opravdu aktuální polohu je velmi těžké určit, každopádně se nezadržitelně přibližuje. Zemská atmosféra, která je načechraná, ji brzdí, působí na ni ale mimo jiné taky gravitace. V poslední době zrychlila řádově o desítky kilometrů.“

Bude vidět, až se přiblíží?

„Je běžně pozorovatelná i u nás. Praha třeba leží na padesátém stupni, takže pokud družice zalétává až na tento stupeň, znamená to, že i z našich zeměpisných šířek a délek je pozorovatelná, v ranních hodinách dokonce i na území České republiky. Ovšem jen jako maličká tečka na obloze, není to nijaká velká kosmická loď.“

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít