Češi se podíleli na vývoji největšího slunečního dalekohledu v Evropě

Po deseti letech vývoje bude oficiálně slavnostně spuštěn a „světlo světa“ spatří největší evropský sluneční dalekohled GREGOR, který byl postaven na Kanárských ostrovech. Jeho vývoj trval 10 let a na projektu se podílely výzkumné ústavy z Německa, Španělska a České republiky.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Největší evropský sluneční dalekohled dokončen | Foto: Astronomický ústav, Michal Sobotka

Zařízení, které je svého druhu dokonce třetí největší na světě, stojí na ostrově Tenerife, kde je také delegace z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Podle vedoucího tamního Oddělení výzkumu Slunce Michala Sobotky bude úkol dalekohledu spočívat v pozorování povrchu Slunce a různých částí sluneční atmosféry.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Odpoledního Radiožurnálu byl Michal Sobotka, vedoucí Oddělení výzkumu Slunce z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově

„Bude je pozorovat velmi vysokým prostorovým rozlišením, takže na povrchu slunce rozliší asi 70 kilometrů velké objekty,“ uvádí Sobotka a dále vysvětluje:

„Bude se to hodit k tomu, abychom pochopili fyzikální procesy na Slunci, které se mnohdy odehrávají na takhle malých škálách, a to nám pomůže zase třeba předpovídat takové jevy na Slunci, které mají vliv na naši Zemi.“ To prý znamená například erupci, koronální výrony nebo následné geomagnetické bouře.

Česká stopa v desetiletém vývoji

Na vývoji dalekohledu GREGOR se přímo podíleli čeští astronomové. „Kromě finančního příspěvku, který jsme získali díky grantu ministerstva školství, jsme vyvinuli zvláštní optický systém na otáčení obrazu, který je důležitý proto, že během pozorování tento typ dalekohledu vytváří otáčející se obraz, a to otáčení musíme nějakým způsobem zkompenzovat,“ popisuje české zásluhy Sobotka.

Proč ale vývoj trval celých 10 let? „Hlavní problém byl s hlavním zrcadlem dalekohledu, které je příliš velké na současné technologie. Původně se totiž předpokládalo, že bude vyrobeno ze zcela nového materiálu – karbidu křemíku. Firma, která si to v Německu vzala za úkol, to prostě nezvládla,“ vysvětluje pětileté zdržení vývojem nového zrcadla o průměru jeden a půl metru Sobotka.

„Nakonec se celý tým GREGORa rozhodl použít k výrobě zrcadla klasický materiál, ze kterého se dělají už běžně velká zrcadla dalekohledů, a to pak bylo hotovo během jeden a půl roku,“ uzavírá Sobotka s tím, že s novým zrcadlem už poté nebyly žádné problémy.

Radiožurnál, Matěj Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme