Česko je jednou z mála zemí, kde astronomové získají nejnovější data z pozorování vesmíru. Nové snímky planet, vzdálených galaxií a hvězd budou přicházet z největší observatoře světa ALMA, která se nedávno otevřela v Chile. Čeští vědci zpracují kosmické záběry v observatoři ve středočeském Ondřejově, kde nově vzniklo jedno z evropských regionálních center.

Tento článek je více než rok starý.

10:45 1. dubna 2013 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Ondřejovská observatoř je nevětší astronomickou observatoří na území České republiky, teď stojíme u radioteleskopu, který míří na slunce. ALMU si musíme představit jako jeden dalekohled, ale tam pracuje 54 antén o průměru 12 metrů a 12 antén o průměru 7 metrů. Těch 66 antén se dá svést počítačem do jednoho obrazu,“ vysvětluje astronom Pavel Suchan.

Právě observatoř Astronomického ústavu v Ondřejově má teď těsnější propojení s observatoří ALMA. Tato nedávno otevřená anténová síť 66 teleskopů v nadmořské výšce pěti tisíc metrů v chilské poušti Atacama dokáže nejpřesněji prozkoumat vesmír.

Nová data o kosmu teď přicházejí z Chile také do Česka, kde vzniklo regionální centrum pro střední a východní Evropu. V Ondřejově ho vede ho Marian Karlický.

„Celý způsob pozorování není založen na tom, že bychom do Chile jezdili, ale vše se děje skrze počítače. Připravíme projekty našeho zájmu, profesionální tým za nás provede pozorování a potom ta data hlavnímu řešiteli pošlou zpět do jednotlivých center.“

Česká pobočka ALMY - malá místnost s počítači a speciálními programy - se bude specializovat hlavně na pozorování Slunce. Od nových snímků z Chile si vědci slibují průlomové objevy.

„Dříve i těmi nejlepšími dalekohledy objekty, které vypadají jenom jako body, tak ALMA bude třeba schopná rozlišit, že v blízkosti nějaké hvězdy je nějaká planeta.“

Z pouště Atacama by tak brzy mohla dorazit unikátní data, která odhalí nový život ve vesmíru.

„Kouká se do chladných částí vesmíru, do chladných molekulárních mračen, ale je možné podívat se i do velmi vzdálených končin vesmíru. Čím dál koukáme, tím hlouběji vidíme do vesmíru – a také do vzdálenější minulosti,“ dodává astronom Pavel Suchan.

Observatoř ALMA vznikla za téměř třicet miliard korun v rámci partnerství Evropy, Severní Ameriky a východní Asie.

Tereza Jelínková, Petra Benešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít