Čína slaví 40. výročí spuštění vesmírného programu
Číňané dnes mají důvod k oslavám. Přesně před 40 lety se začala psát historie dobývání vesmíru Čínou. Na oběžnou dráhu Číňané vypustili svou první umělou družici. Následoval pomalý start, který ale nakonec vynesl Čínu blízko ke špičce v pelotonu zemí dobývajících vesmír.
Boj o ovládnutí vesmíru se přesouvá do Asie. Krátce potom, co Američané oznámili, že kvůli úsporám ruší druhý program cesty na Měsíc, udělalo čelem vzad také Rusko.
Otevřel se tím prostor pro dvě nové vesmírné velmoci - Čínu a Indii. Ta první přitom jasně vede. Před sedmi lety vyslala Čína do vesmíru prvního tchajkonauta, o pět let později jejich tchajkonaut vystoupil do volného vesmíru, teď si už Peking brousí zuby na prvního Číňana na Měsíci a na vlastní kosmickou stanici.
Rovněž podle Antonína Vítka z Akademie věd ČR patří Čína mezi čtyři vesmírné velmoci oprávněně.
„Čína bylo v počtu vesmírných startů loni na čtvrtém místě. Kdyby se Číně podařilo dostat astronauty na Měsíc, znamenalo by to jednoznačné předběhnutí všech konkurentů,“ uvedl Vítek pro Rádio Česko a dodal:
„Čína navíc aktuálně hodlá uvést do provozu nosnou raketu, která je srovnatelná s nejsilnějšími raketami, jaké používá USA. Už nyní vyvíjí raketu silnější, což ale zabere zhruba 8 – 10 let. Právě s touto raketou by se mohla Čína, respektive čínští kosmonauti, na Měsíc dostat. V dohledné době ale Čína vyšle na Měsíc sondu s robotem v lunochodu.“
Nový kosmodrom
K rozvoji čínské kosmonautiky má letos přispět rovněž nový kosmodrom na ostrově Chainan. Výhoda nového zařízení spočívá právě v jeho poloze u moře. Vyhořelé rakety prvního stupně budou padat do moře a nebudou páchat rozsáhlé škody ve vnitrozemí.
Číně aktuálně ve vesmírných dostizích nejvíce šlape na paty Indie. Ta sice zaznamenala v letošním roce nepříjemnou havárii nosné rakety, nicméně její vesmírný výzkum pokračuje velmi rychle.
