Čínská orbitální stanice by měla v budoucnu konkurovat ISS
Čínská raketa by měla dnes odpoledne středoevropského času vynést na oběžnou dráhu první modul budoucí vesmírné stanice nazvané Tchien-kung, tedy Nebeský palác. Start rakety v poušti Gobi už musel být kvůli nepřízni počasí dvakrát odložen a také teď je možné, že se ještě o jeden den opozdí.
„Jde o 8,5tunový objekt, který má délku 10,4 metru, průměr 3,35 metru a je rozdělen na dvě části,“ popisuje Antonín Vítek z Akademie věd.
V první části jsou pohonné systémy pro navedení na oběžnou dráhu a pro manévrování, druhá je obytná.
Modul odstartuje bez posádky. Už příští rok by na něm ale měli pracovat také tchajkonauti, jak se čínským astronautům říká.
Podle Vítka je zatím čínský vesmírný program navzdory velkým ambicím v rané fázi. V současnosti je cílem Pekingu otestovat fyzické připojování vesmírných strojů.
Na testu kosmické laboratoře závisí do značné míry i další čínské plány – postavit do deseti let funkční orbitální stanici.
Stanice bude konkurovat ISS
„Jde o to, jak se jí bude dařit na oběžné dráze, zda s ní nebudou nějaké problémy, zda bude komunikovat s řídícím střediskem a především zda bude schopná spojit se s vesmírnými loďmi,“ popisuje úkoly laboratoře komentátor Radiožurnálu Milan Slezák.
Do konce příštího roku by se tak u modulu měly objevit tři vesmírné lodě, z toho jedna s lidskou posádkou. Zvládnutí manévru přibližování, spojování a odpojování na oběžné dráze je nezbytné, aby Číňané mohli postavit větší družici, která bude konkurovat Mezinárodní vesmírné stanici.
Zcela vyloučené není ale ani to, že se čínská orbitální stanice, při jejíž stavbě byly podle odborníků využity poznatky ruské technologie, bude v budoucnosti s mezinárodním komplexem nějak doplňovat.
„Protože mezinárodní orbitální stanice, která nyní krouží po oběžné dráze, je postavena hlavně na ruské technologii, tak by to skloubit šlo. Otázkou je, zda to Číňané budou chtít, protože už věnovali příliš času, peněz, energie do stavby své vlastní stanice,“ myslí si Slezák.