Curiosity vyzkouší na Marsu podvozková kola a prozkoumá první horninu
Mediální zájem o vozítko Curiosity v posledních dnech trochu ochabl. Zdálo by se, že sonda zahálela. Opak je ale pravdou. Měnil se počítačový software, aby mohla sonda pojíždět. Musela vyzkoušet a protestovat všechny aparatury a vědecké přístroje.
To ale veřejnost tolik nezajímá, ta sleduje fotografie. Webové stránky NASA byly v posledních dnech jedny z nejnavštěvovanějších.
Curiosity bude po víkendu zkoušet podvozková kola. „Jednak jak zatáčejí, popojede tři metru dopředu, popojede dva metry zpátky a také provede první experiment – dálkový průzkum horniny.
K tomu byl vybrán nevelký kámen, asi sedm centimetrů široký, který leží kousek od sondy.
O úkolech vesmírného vozítka Curiosity mluvil v Odpoledním Radiožurnálu vesmírný publicista Pavel Toufar
„Na něj se zaměří laser, který vystřelí paprsek a odpaří se ionizovaný plyn. Plyn se zaznamená na spektrometr a bude se zkoumat, z čeho se kámen skládá,“ říká Toufar.
Dále se sonda vydá na 400 metrů vzdálené trojmezí. Vědci už lokalitu nazvali Glenelg.
„Tam by mohly být zajímavé výzkumy hornin, provede se také první hlubinný odběr pomocí vrtáku a chemické laboratoře. Analýza bude trvat několik dnů. Sonda by tam měla dojet koncem září. Pojede velmi opatrně a pomalu," vysvětluje Toufar.
Další trasa povede k úpatí severní části pohoří Sharp, které je vzdálené 12 kilometrů. Jízda k němu potrvá několik měsíců.
Po Marsu pojíždí od roku 2004 vozítko Opportunity. Tato sonda už pracuje 3047 marsovských dnů. Momentálně se nachází na okraji kráteru Endeavour. Curiosity je o něco větší a výkonnější. Není závislá na sluneční energii. Energii ji bude dodávat termonukleární článek. Její životnost by měla být až 12 let.
Sonda Curiosity dosedla na povrch Marsu 6. srpna. Úkolem mise této pojízdné laboratoře je pátrat po stopách života. Od svého přistání poslala vědcům barevné fotografie povrchu rudé planety.
