Do Indického oceánu spadl kus kosmického smetí, zřejmě nádrž z rakety

Obyvatelé Srí Lanky dnes mohli zaznamenat zářící těleso, které prolétlo zemskou atmosférou a pak dopadlo přibližně 100 kilometrů od pobřeží do Indického oceánu. Nejednalo se ale o žádný asteroid, šlo o objekt, který byl vyrobený na Zemi, podle vědců pravděpodobně o vysloužilou palivovou nádrž rakety.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kohoutkova kometa

Kohoutkova kometa | Foto: Palomar Observatory

Neznámý objekt, který dostal název WT1190F, zaznamenali vědci Evropské kosmické agentury 3. října tohoto roku na dráze mezi Zemí a Měsícem. Následně ale zjistili, že stejné těleso bylo pozorováno už o více než dva roky dříve, 18. února 2013.

Dráha objektu se však postupně měnila a vědci vypočítali, že právě dnes by měl objekt zamířit k planetě Zemi. Při zjišťování o jaký objekt se jedná, se vědci opírali o chování tělesa v gravitačním poli země.

Přehrát

00:00 / 00:00

Neznámý objekt, který dostal název WT1190F, spadl v pátku 13. listopadu do Indického oceánu. Tématu se věnovala Tereza Šťastná

„Podle chování toho objektu dokážeme stanovit jeho hmotnost a vychází nám, že je to vlastně takový létající bojler. Máme podezření, že se jedná s největší pravděpodobností o nějakou vysloužilou nádrž z rakety z doby programu Apollo. Může to být třeba i nějaká nádrž z rakety, která vynesla některou ze sovětských sond Luna nebo některou americkou,“ přibližuje odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl.

Vědci už předem upozornili, že by při dnešním dopadu WT1190F neměl být ohrožen žádný lidský život. Objekt byl totiž poměrně malý, na délku měřil zhruba 1 až 2 metry a jeho hmotnost se odhadovala v rozmezí 250 až 2 tisíce kilogramů.

Podle výpočtů měl dopadnout do Indického oceánu právě nedaleko Srí Lanky, nakonec ale shořel při průletu atmosférou. Z okolí tento jev vypadá jako jasný meteor. Je tedy možné, že do oceánu nakonec nedopadlo z tělesa skoro či vůbec nic.

Kromě zajímavé podívané bylo však pozorování objektu pro vědce důležité i z jiného důvodu. Mělo jim přinést poznatky o tom, jak se umělá tělesa při průletu atmosférou chovají.

Podobných objektů různých velikostí totiž kolem planety Země obíhají tisíce. Jde o takzvané kosmické smetí. Astrofyzik Jonathan McDowell dokonce k dnešní události celkem vtipně poznamenal, že je to jako “ztracený kus historie vesmíru, který se vrátil, aby nás strašil“.

Kosmické smetí samo neuletí | Foto: Hvězdárna Valašské Meziříčí

„NASA uvádí, že nad našimi hlavami máme přibližně 25 tisíc objektů větších než 10 centimetrů, přibližně půl milionů objektů větších než centimetr a desítky milionů drobných objektů, které jsou menší než jeden centimetr,“ upozorňuje Přibyl.

Větší část kosmického smetí se drží kolem Země. Každý den údajně jeden z úlomků spadne zpátky na naši planetu, nebo shoří v atmosféře. Pokud smetí bude dále přibývat, může se podle odborníků stát, že se nízká oběžná dráha stane pro kosmonauty, družice a další kosmická tělesa nepoužitelnou.

Návrhů na čištění vesmíru je několik. Nefunkční družice se třeba cíleně navádějí do atmosféry. Uvažuje se také o sestřelování úlomků laserem. V současnosti je ale podle vědců nejdůležitější prevence, tedy vyvarovat se vzniku kosmického odpadu. Jeho odstranění totiž není snadné.

„Zbavit se kosmického smetí, když drobné částečky létají různými směry vysokou rychlostí, bych bez větší nadsázky přirovnal zhruba k tomu, jako kdyby někdo chtěl pochytat kouř,“ popisuje Tomáš Přibyl.

Tereza Šťastná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme