Do vesmíru se před 10 lety podíval první turista

Dnes je to 10 let od doby, kdy se do vesmíru podíval první vesmírný turista, Američan Dennis Tito. Od té doby se jich na oběžnou dráhu podívalo sedm. Mohla by se vesmírná turistika do budoucna stát žádanou oblastí pro investice?

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kosmická loď Sojuz TMA-12 těsně před připojením ke stanici ISS | Foto: spaceflight.nasa.gov

Přesto, že si dnes oficiálně připomínáme prvního vesmírného turistu, nebo lépe řečeno účastníka kosmického letu, první lidé se jako neoficiální kosmonauti do vesmíru podívali už dříve. Dokonce už na konci roku 1990, jak popisuje odborník na kosmonautiku z Akademie věd České republiky Antonín Vítek.

„Za prvního kosmického turistu můžeme dokonce počítat japonského žurnalistu Akijamu, který si ale tu cestu neplatil sám. Každopádně za takového reálného turistu můžeme skutečně považovat Dennise Tita.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Téma vesmírné turistiky zmapovala na Rádiu Česko redaktorka Barbora Kreuzerová

Po deseti letech provozování vesmírné turistiky se z této miliardářské kratochvíle stal výnosný byznys a je velmi pravděpodobné, že se bude i nadále rozvíjet. Ziskovost celého projektu ale nemusí být vždy hlavním cílem, upozorňuje analytik společnosti Cyrrus Ondřej Moravanský.

„Pokud se podíváme na ty aktuální firmy, které se tím zabývají, jednou z nich je Virgin Galactic, která patří miliardáři Bransonovi. Ten je znám nejen svými podnikatelskými úspěchy, ale i dobrodružnou povahou a tím, že vyhledává různé adrenalinové aktivity. Takže si myslím, že tam ziskovost nemusí být úplně tím hlavním motivem.“

Turistů bude přibývat

S nárůstem turistů počítá i Antonín Vítek. Mimo jiné také proto, že nepanuje všeobecná shoda při definici vesmírného turisty. Tím totiž může být i ten, kdo se do vesmíru dostane pouze na pár minut, a to při balistickém letu nad hranici 100 km, tedy nad oficiální hranici vesmíru.

Antonín Vítek ale předpokládá, že k rozvoji i toho opravdového vesmírného turismu, tedy když se lidé dostanou na oběžnou dráhu, by mohlo dojít během dvou let.

„V roce 2013 totiž ruská firma Eněrgija zvýší výrobu svých kosmických lodí sojuz ze 4 ročně na 5 ročně. A ta pátá by mohla být využita právě na turistické lety.“

I přes aktivitu Rusů jsou ale investice do tohoto sektoru rizikové a těžko odhadnutelné. Mnoho firem se k nim zatím neodhodlalo. To, že se tak stane v budoucnu, se ale podle Ondřeje Moravanského vyloučit nedá.

První vlaštovky na dohled

„Myslím, že to je hlavně nákladná a riziková investice, protože vesmírné technologie jsou samozřejmě finančně velmi náročné. Dále asi hrají roli takové faktory jako například bezpečnost cestujících, limitujícím faktorem bude určitě například zdravotní stav cestujících, protože do vesmíru asi nebude moct každý. Na druhou stranu, ta cena, která by za to mohla být požadována, by mohla být tak vysoká, že by to pro investory atraktivní být mohlo.“

První vlaštovky velkých investic už vidíme. Přestože projekty jsou teprve ve fázi plánování a zkoušení, je velmi pravděpodobné, že budou realizovány, říká Antonín Vítek z Akademie věd.

„Existuje zhruba 10 různých projektů, z nichž nejméně tři se zabývají možností letů soukromníků na oběžnou dráhu kolem Země. V první řadě americká firma Bigelow, která připravuje kosmický hotel. Ta by mohla létat někdy kolem roku 2015, možná 2016.“

Žádná česká firmy ale zatím podobné investice nechystá. Žádný Čech se zatím také nedá označit za vesmírného turistu. Velmocemi v tomto byznysu tak i nadále jsou Američané a Rusové. Právě oni budou diktovat ceny na tomto, pravda trochu neobvyklém trhu. Nejvíce přitom stojí obleky, které musí vesmírní turisté mít.

Do budoucna ale podle Antonína Vítka půjdou ceny dolů. Nemůžeme ale říci, zda za to bude moci větší konkurence na trhu.

„Rusové ve spolupráci s americkou kosmickou cestovní kanceláří dokonce uvažují o tom, že by mohli adaptovat své sojuzy tak, aby obletěly Měsíc a vrátily se okamžitě na Zemi bez zastávky na oběžné dráze kolem Měsíce. A počítá se, že by cena jedné letenky byla víceméně lidová, to znamená ‚pouhých‘ 100 milionů dolarů.“

Vesmír jako dovolenková destinace je tedy spíše hudbou budoucnosti. Investice do tohoto trhu ale určitě není výrazem bláznovství.

mta, Barbora Kreuzerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme