Hubbleův vesmírný teleskop je na oběžné dráze dvě desetiletí
Už 20 let nám létá nad hlavou nejdražší vesmírný přístroj všech dob, Hubbleův vesmírný teleskop. Posádka amerického raketoplánu Discovery jej umístila na oběžnou dráhu 24. dubna 1990.
Stavba a vynesení dalekohledu na oběžnou dráhu stály podle odhadů dvě a půl miliardy dolarů. Štefánikova hvězdárna v Praze u příležitosti výročí pořádá výstavu s názvem Oko za dvě miliardy.
„Dál, než hledí už dalekohled dohlédnout nemůže. V roce 2007 byly pořízeny snímky zárodků galaxií, které se začaly tvořit pouhých 200 až 500 milionů let po vlastním vzniku vesmíru. Jsou to první hvězdné objekty, které ve vesmíru jsou a které svítí,“ prozradil ve vysílání Rádia Česko vedoucí Štefánkovy hvězdárny Jakub Rozehnal.
O Hubbleově teleskopu a výstavě pořádané ke 20. výročí jeho fungování hovořil ve vysílání Rádia Česko vedoucí Štefánikovy hvězdárny Jakub Rozehnal.
Dalekohled tak, obrazně řečeno, podle Rozehnala, dohlédne až na okraj vesmíru. Přístroj pracoval už od prvních okamžiků vynesení na oběžnou dráhu, ale u každého velkého projektu se musí zákonitě objevit nějaké ‚dětské nemoci‘.
Hned po vypuštění se ukázalo, že se dalekohled rozkmitává, popsal Rozehnal. „Na vině byla vadná konstrukce solárních panelů, která byla nejdříve korigována softwarově, naklápěním dalekohledu při přechodu ze světla do stínu,“ vysvětlil vedoucí hvězdárny.
Jako závažnější se podle něj ukázala skutečnost, že snímky se nepovedlo během testování v květnu 1990 uspokojivě zaostřit. Částečně prý byly tyto nedostatky opět softwarově odstraňovány, přístroj byl v plném provozu a dával stále lepší výsledky, než v té době nejlepší pozemské dalekohledy.
Díky servisním misím může dalekohled sloužit déle
Při první servisní misi v roce 1993 byla odstraněna i tato vada primárního zrcadla a od té doby dalekohled dává perfektně ostré snímky.
Hubbleův dalekohled je jediný dalekohled ve vesmíru, který je závislý na servisních misích, řekl Jakub Rozehnal. „Ty mise něco stojí. Odhaduje se, že totéž, co byly náklady na výrobu dalekohledu, stály i servisní mise. Měly být zrušeny už v roce 2003 po havárii raketoplánu Columbia,“ vysvětlil a dále dodal:
„Nicméně na ostrý nátlak vědecké, ale hlavně laické veřejnosti byla NASA nucena své rozhodnutí přehodnotit a povolila ještě jednu servisní misi, která proběhla v minulém roce a která dala dalekohledu zhruba dalších 5 let života.“
Výstava ‚Oko za dvě miliardy‘ se snaží, aby měl návštěvník na výstavě co největší pocit, že je přímo u dalekohledu. Těžiště informací je v interaktivních exponátech. Hlavním exponátem je Hubbleův dalekohled v měřítku 1:10, který byl zkonstruován na hvězdárně a který lze navádět na požadované objekty a pořizovat si snímky.
Návštěvník si je pak může uložit na server hvězdárny pod svým jménem a z domova si ho stáhnout. Bude tak mít i památku na návštěvu výstavy.
