K Plutu dorazí v roce 2015 americká sonda. Veze popel jeho zesnulého objevitele

Lidé na Zemi se vůbec poprvé dovědí, jak vypadá trpasličí planeta Pluto. V roce 2015 totiž vyvrcholí mise americké sondy New Horizons. Průzkum Pluta startuje už v těchto dnech. Od května pak začne sonda na Zemi posílat nepřetržitý proud snímků a naměřených dat. Na oběžnou dráhu Pluta veze navíc New Horizons zvláštní náklad: část popela jeho zesnulého objevitele - amerického astronoma Clyda Tombaugha.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pohled na Pluto a jeho měsíc Charon z povrchu některého z jeho dalších přirozených satelitů | Foto: Licence Public Domain, volné dílo, NASA, ESA and G. Bacon (STScI)

„Připoutejte se, rok 2015 bude úžasný,“ těší se hlavní výzkumník projektu New Horizons Alan Stern. Vědci toho o Plutu totiž zatím moc nevědí.

„Je velmi daleko, takže se i přes všechny vymoženosti moderních technologií velmi těžko studuje. Všechny poznatky o Plutu by se vešly na jeden list papíru,“ dodává.

Vědci ani nevědí, jak Pluto vypadá. Doposud nejlepší snímek Pluta pořídil Hubbelův vesmírný teleskop. Není na něm ale vidět víc než malá rozpixelovaná skvrna.

Přehrát

00:00 / 00:00

Po téměř devíti letech dorazí v roce 2015 k Plutu americká sonda New Horizons. Zajímal se Viktor Daněk

Vědci o trpasličí planetě ale přece jen něco málo ví. Třeba že má polární čepičky a atmosféru tvořenou hlavně dusíkem. Ta ale kvůli nízké gravitaci uniká do volného vesmíru. Pluto má nejméně pět měsíců, je převážně kamenité a vzhled jeho povrchu se v průběhu času mění. Vědci ovšem nevědí proč.

Od startu americké sondy už uběhlo téměř devět let. Nejbliže k trpasličí planetě se New Horizons dostane 14. července 2015 ráno, kdy proletí mezi Plutem a jeho měsícem Charónem. Na palubě si s sebou veze spektrometry, přístroje na zkoumání plazmy a prachu a také barevný fotoaparát s obrovským rozlišením.

„Další věcí jsou miniaturizace všech sedmi výzkumných přístrojů. Jsou nejen velmi lehké, ale i úsporné. Když budou všechny v provozu včetně palubního procesoru, spotřebují méně energie než obyčejná žárovka. To je asi náš hlavní pokrok,“ říká hrdě Alan Stern.

Jeho kolega Jim Green, ředitel planetární divize NASA vysvětluje, odkud sonda vezme elektrickou energii:

„V oblastech, kam New Horizons letí, je Slunce tak málo, že si sondy musí brát zdroj energie s sebou. Na palubě má proto přístroj, jenž energii bere z radioaktivního izotopu Plutonia, který se rozpadá.“

Plutem mise nekončí

Podle astronoma Alena Sterna mise sondy New Horizons Plutem nekončí. Poletí zkoumat takzvaný Kuiperův pás.

„Až do devadesátých let jsme vůbec nevěděli, že existuje, přitom je to vlastně vůbec největší útvar ve Sluneční soustavě. Kuiperův pás je obrovská oblast za oběžnými drahami velkých planet, ve které jsou biliony komet a bůhvíkolik trpasličích planet podobných, jako je Pluto,“ uvádí Stern.

New Horizons má ale i jeden ryze čestný úkol. Blíží se totiž sté výročí narození objevitele Pluta, amerického astronoma Clyda Tombaugha. Sonda tak s sebou veze k Plutu i malé množství jeho popela.

Viktor Daněk, msk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme