Keltům končí období temnot. Zimní slunovrat oslavují

Přesně třicet osm minut po půlnoci tma co do délky dosáhla svého vrcholu a slunce se začíná přiklánět k naší severní polokouli. Magický okamžik zlomu, kdy světlo, i když nepozorovaně, začíná přebírat vládu, inspiroval lidstvo od pradávna. Tento den slavili i Keltové.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zimní slunce | Foto: Jan Rosenauer

Jejich první stopy na našem území pocházejí už z pátého století před našim letopočtem. Pozůstatky sídlišť se našly především na Moravě a tam také žije ‚poslední Kelt v Podyjí‘, Tomáš Motka.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslední ‚Kelt v Podyjí‘, Tomáš Motka v poledních Ozvěnách dne.

„V keltském roce to není nejdůležitější svátek, protože keltský rok se dělí na čtyři čtvrt roky a nejdůležitější je Beltine, 1. května. Druhý je Lughnasadh a třetí je Samhain, kdy keltský rok končí a začíná nový keltský rok ,“ říká Motka.

Zimní slunovrat je ale podle něj důležitější, než letní slunovrat. „Protože končí druhá lunace nového keltského roku, které se říká hlubina temnot. To je nejsmutnější období. Na slunovrat, kdy se vrací slunce zpátky, říkáme, že se zrodil syn světla a slunce. Zapalujeme oheň, zdobíme jedle zlatem nebo stříbrem,“ popisuje Tomáš Motka.

Poté pro Kelty začíná období chladu, následně období nevycházení a období ledu. „A už se moc těšíme na Beltine, jak říkají Slované na ‚pálení čarodějnic‘,“ dodává ‚poslední Kelt v Podyjí‘.

Český rozhlas Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme