Jen 350 km od povrchu Země leží solidní zdroj antihmoty. Tvoří jej antiprotony, které polapilo zemské magnetické pole.

Tento článek je více než rok starý.

13:00 5. srpna 2011 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jadernými reakcemi mezi kosmickým zářením a zemskou atmosférou vznikají antiprotony čili záporně nabitá dvojčata kladných protonů. Mnoho z nich je zřejmě polapeno něčím, co trochu připomíná magnetické pasti, v nichž fyzikové zkoumají antihmotu. Takzvané Van Allenovy radiační pásy jsou dvě zóny (vnější a vnitřní), ve kterých nabité částice krouží podél linií zemského magnetického pole. Vědci již dříve objevili, že v radiačních pásech se mohou vyskytovat antihmotné elektrony neboli pozitrony. Nyní se však podařilo detekovat antiprotony, které jsou téměř 2000krát hmotnější. Magnetické pole vnitřního radiačního pásu je dost silné na to, aby je zde dokázalo uvěznit a zabránilo tak vstupu antiprotonů do nižších vrstev atmosféry, kde by srážkami s částicemi hmoty rychle anihilovaly.

Antiprotony ve vnitřním radiačním pásu ve výšce 350 až 600 km od povrchu Země objevila sonda PAMELA (Payload for Antimatter Matter Exploration and Light-nuclei Astrophysics), která sleduje částice a antičástice kosmického záření. Nad jižním Atlantikem detekovala 28 „uvězněných“ antiprotonů. Sonda prozkoumala jen jeho malou část, ale dá se předpokládat, že antiprotony se vyskytují v celém vnitřním radiačním pásu. Jejích počet vědci odhadují na miliardy, což znamená, že pokud bychom dokázali sestrojit raketový motor na antihmotu, ležel by zdroj paliva téměř za dveřmi.

Zdroj: PAMELA, Astrophysical Journal Letters

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít