Sluneční skvrny vytváří plazma, které magnetické pole zachytí na povrchu slunce a brání jeho proudění. Teplota ionizovaného plynu je v tom místě nižší než v jiných částech Slunce a ze Země vidíme tmavou skvrnu. Během 11letého slunečního cyklu počet skvrn vrcholí v době solárního maxima a v obdobích solárního minima pak zase může klesnout až na nulu. V poslední době se však stalo něco neobvyklého. Období solárního minima, které normálně trvá asi 16 měsíců, se protáhlo na plných 26 měsíců, což je nejdéle za celé století. Jedním možným důvodem je to, že magnetické pole potřebné k udržování skvrn pomalu slábne.

Astronomové z Národní sluneční observatoře (National Solar Observatory) v arizonském Tucksonu sledují magnetickou sílu slunečních skvrn už od roku 1990. Měřením takzvaného Zeemanova jevu zjistili, že průměrné magnetické pole sluneční skvrny zesláblo z hodnoty 2700 gaussů na 2000 gaussů (gauss je fyzikální jednotka magnetické indukce). Příčina poklesu není známa, ale jestli bude tento trend pokračovat, dosáhne v roce 2016 hranice 1500 gaussů. A to je hodnota, pod kterou se sluneční skvrny přestanou tvořit. Pokud se to stane, nebude to v historii astronomie poprvé. Sluneční skvrny prakticky zmizely v období mezi rokem 1645 a 1715, kdy Evropu zasáhlo období nízkých teplot, kterému se přezdívá malá doba ledová.

Zdroj: Science Now, arXiv.org.

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít