Lidé neznečišťují jen planetu Zemi, ale už i vesmír
Lidstvo do vesmíru létá něco málo přes 50 let. A i když jde o obrovský prostor, který se zdá být prakticky nekonečný, začíná být na oběžné dráze Země velmi těsno. Nejenže je tam čím dál tím více satelitů, ale plní se i odpadem. Ať už jde o ztracené nářadí nebo trosky satelitů, jde o velmi nebezpečné objekty, které mohou nejen poškodit funkční družice, ale také zabíjet kosmonauty.
„Staré družice, i když je to velmi nákladné, můžeme stáhnout zpět k zemi. Ale ty nám nedělají takové starosti, protože se velmi jednoduše sledují. Největším problémem jsou malé kousky velké 1 až 10 centimetrů. Ty naše radary nevidí a nemáme technologii, jak se jich zbavit. Přitom jich jsou na oběžné dráze tisíce,“ varuje Kai Uwe Schrogl, ředitel Evropského institutu vesmírné politiky.
Nestačí si ale počkat a problém se vyřeší sám, až si země všechen odpad opět přitáhne a ten shoří v atmosféře?
„Háček je v tom, že odpad může na oběžné dráze vydržet stovky let. Samozřejmě záleží na výšce, ve které se nalézá. Na nižších orbitech to jsou jen desítky let, ale třeba ve výšce okolo 800 kilometrů, kde je většina pozorovatelských satelitů to už je přibližně tisíc let,“ dodává Schrogl.
Sledovat všechny satelity a úlomky prakticky nelze. Zatím nejlepší vybavení na to mají Američané. Ti sice sdílí informace o pohybu objektů ve vesmíru s dalšími zeměmi. Ale nemají na oběžné dráze třeba vojenské satelity, které před světem zatajují?
„I kdyby tam byly, tak vám o nich neřeknu,“ směje se admirál ve výslužbě Dennis Blair. „Ale teď vážně. Ročně upozorníme asi na 700 incidentů. Je to i v našem zájmu, aby vesmír byl co nejčistší. A tak toho není mnoho, co bychom tajili.“
O vybudování vlastního pozorovacího systému uvažuje i Evropa.
„Schopnost vědět co se děje ve vesmíru je klíčová. Potřebujeme vlastní oči, abychom mohli efektivně předcházet nehodám. A do budoucna se uvažuje i o zřízení jakéhosi jednotného střediska řízení vesmírného provozu, jako třeba v letecké dopravě. To ale bude trvat ještě desítky let,“ uvádí Kai Uwe Schrogl.
Nebudou však Američané proti společnému dobývání vesmíru? Neohrozí to jejich národní zájmy, když i další státy uvidí jejich tajné satelity?
„Myslím, že výhody by určitě převážily. Sice bychom přišli o exkluzivitu a možnost utajovat některé věci. Ale víc očí víc vidí. A tady je skutečně klíčové zamezit nehodám. Protože každá další mnohonásobně zkomplikuje situaci na oběžné dráze. Takže Spojené státy by se měly a určitě i mohly podílet na společném projektu řízení vesmírného provozu,“ říká Blair.
A jak by v budoucnu mohl vypadat úklid vesmírného odpadu?
„Uvažuje se například o využití laseru. To asi bude v brzké době technologicky možné. Ale je to dvousečná zbraň. Může být využita i k likvidaci nepřátelských satelitů, nebo způsobit další nehodu. Takže něco takového připadá v úvahu jen za pečlivé spolupráce všech států, které létají do vesmíru,“ podotýká Schrogl.
Zatím ale jediný způsob jak zabránit dalšímu znečištění vesmíru je prevence.
