Meziplanetární „námořní“ výprava

Lidstvo připravuje loď pro jezera na Saturnově měsíci Titan, s nadsázkou se jedná o „námořní“ výpravu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Člun Titan Mare Explorer (zkratkou TiME) | Foto: NASA, Licence Public Domain, volné dílo

Po povrchu jiných planet zatím jezdilo několik lidmi vyrobených automatických vozítek. Připravují se i stroje na letecký průzkum některých těles Sluneční soustavy. A nedávný plán agentury NASA dokonce mluví o dopravení malého člunu na Saturnův měsíc Titan. Tento člun by už celkem brzy mohl brázdit některou z kapalných ploch tohoto unikátního světa.

14. ledna roku 2005 na povrchu Titanu hladce přistála evropská sonda Huygens pojmenovaná po objeviteli měsíce Titan. K Saturnu ji dopravila americká mateřská sonda Cassini. Jedná se o přistání umělé sondy na nejvzdálenějším tělese vůbec, odehrálo se totiž ve vzdálenosti téměř 10 astronomických jednotek od Země.

<p> <iframe width="610" height="373" src="https://www.youtube.com/embed/nDuo6e1ykGI" frameborder="0" allowfullscreen></iframe></p>

Díky oběma sondám se vědci mj. ujistili, že na povrchu Titanu existují rozsáhlé plochy zaplněné kapalnými uhlovodíky, např. etanem a metanem. Důvodem výskytu kapalných uhlovodíků jsou velmi nízké teploty na povrchu Titanu, ty se pohybují kolem minus 180 stupňů Celsia (tj. kolem 95 Kelvinů). Tato mise nám přinesla i mnoho dalších cenných informací z husté a neprůhledné dusíkové atmosféry a také fotografie z velmi zvláštního povrchu tohoto tělesa.

VIDEO

<object id="flashObj" width="486" height="412" classid="clsid:D27CDB6E-AE6D-11cf-96B8-444553540000" codebase="http://download.macromedia.com/pub/shockwave/cabs/flash/swflash.cab#version=9,0,47,0"><param name="movie" value="http://c.brightcove.com/services/viewer/federated_f9?isVid=1" /><param name="bgcolor" value="#FFFFFF" /><param name="flashVars" value="videoId=1115436951001&playerID=3924348001&playerKey=AQ~~,AAAAAEvyRdA~,zO6ECUsSvxov0O7W97dL6613fWcR61Ka&domain=embed&dynamicStreaming=true" /><param name="base" value="http://admin.brightcove.com" /><param name="seamlesstabbing" value="false" /><param name="allowFullScreen" value="true" /><param name="swLiveConnect" value="true" /><param name="allowScriptAccess" value="always" /><embed src="https://c.brightcove.com/services/viewer/federated_f9?isVid=1" bgcolor="#FFFFFF" flashVars="videoId=1115436951001&playerID=3924348001&playerKey=AQ~~,AAAAAEvyRdA~,zO6ECUsSvxov0O7W97dL6613fWcR61Ka&domain=embed&dynamicStreaming=true" base="http://admin.brightcove.com" name="flashObj" width="486" height="412" seamlesstabbing="false" type="application/x-shockwave-flash" allowFullScreen="true" swLiveConnect="true" allowScriptAccess="always" pluginspage="http://www.macromedia.com/shockwave/download/index.cgi?P1_Prod_Version=ShockwaveFlash"></embed></object>

Do olejnatých přírodních nádrží Titanu chce NASA vyslat malý člun s názvem Titan Mare Explorer, zkratkou TiME. Bude to první mimozemská "námořní" expedice lidstva. Plocha největší z nádrží s kapalnými uhlovodíky na Titanu (Ligeia Mare) by přitom mohla být větší než je plocha největšího z amerických velkých jezer, které se rozkládají na hranicích s Kanadou. Na projekt TiME už byly přiděleny vývojové prostředky a pokud všechno dobře půjde, sonda by mohla odstartovat už v roce 2016. V roce 2023 by se člunek mohl plavit po hladině velkého jezera poblíž severního pólu měsíce Titan.

Člun bude fotografovat okolí, měřit teplotu a hloubku a také bude odebírat a analyzovat vzorky kapalin a titanského vzduchu. Člun ale nebude mít žádnou možnost vlastního pohybu, bude poháněn výhradně proudy v jezeře a větry v atmosféře Titanu. Kolem roku 2025 se člun dostane do asi desetiletého období titanské temnoty a zimy, měsíc Titan se totiž bude nacházet na opačné straně Saturnu odlehlé Sluncí. Tím bude zmenožněna komunikace člunu s pozemním střediskem.

Sonda pro průzkum Titanu | Foto: NASA

Podrobný výzkum Titanu nám řekne mnoho důležitého o složitých reakcích organických molekul a tedy nepřímo vlastně také o možnostech výskytu života na jiných planetách.

Zdroje: Popular science, CalTech (PDF)

Pavel Vachtl Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme