Místo na Měsíci, kde se roztříštily dvě sondy, se pojmenuje po první americké kosmonautce

O povrch Měsíce se roztříštily dvě americké sondy, které mapovaly lunární povrh a zkoumaly gravitační pole. Nejednalo se ovšem o žádnou nehodu nebo selhání, sondy Ebb a Flow jednoduše dosloužily. Řídicí středisko Národního úřadu pro letectví a vesmír je navedlo tak, aby při dopadu nepoškodily památná místa, jako například ta, kde přistávaly vesmírné lodi z programu Apollo v letech 1969 až 1972.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ještě obíhající sondy Ebb a Flow | Foto: Reuters

V principu každá družice, která létá kolem planety, vstoupí při svém zániku do atmosféry a tam shoří. Jen někdy dopadnou zbytky na povrch. Měsíc sice není planeta, ale nemá atmosféru.

„Tam nemá co shořet, a proto družice dopadne na povrch Měsíce,“ říká odborník na kosmonautiku Pavel Toufar.

Přehrát

00:00 / 00:00

O vesmírných sondách mluvil v Ozvěnách dne Radiožurnálu odborník na kosmonautiku Pavel Toufar

Hlavním cílem sond Ebb a Flow bylo zkoumat drobné odchylky v měsíčním gravitačním poli při vzájemném měření své vzdálenosti. Byla to dvojčata, která létala po oběžné dráze kolem Měsíce ve vzdálenosti zhruba 210 kilometrů.

„I ten zánik má určitý vědecký význam. Poznání odchylek v gravitačním poli je důležité pro zjištění vnitřní struktury Měsíce a to zase vede k poznání i vývoje struktur planet a měsíců dalších, než je Měsíc,“ vysvětluje Toufar.

Podle něj se budou při dopadu zkoumat vytvořené impakty.

„Ona to spíš bude taková brázda, protože družice dopadly pod velmi ostrým úhlem. Bylo to takové tvrdé přistání na břicho. Snímkovací americká družice, která krouží kolem Měsíce, bude zkoumat místa dopadu.“

Povrch Měsíce, na kterém se roztříštily sondy Ebb a Flow. A fotografie první americké kosmonautky Sally Rideové | Foto: Reuters

Na družicích byl i vedlejší veřejně studijní program.

„Byly tam kamery, které snímkovaly větší část Měsíce. Na vyhodnocování snímků se podíleli američtí vysokoškolští studenti a dokonce i středoškoláci. To je velmi prospěšné," chválí Toufar.

Tento program podporovala první americká kosmonautka Sally Rideová. A místo, kde obě sondy skončily, pojmenují podle ní.

Sally Rideová vzlétla do vesmíru 18. června 1983 na palubě amerického raketoplánu Challenger. Zemřela 24. července 2012 ve věku 61 let.

Veronika Sedláčková, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme