Modul Philae procitl, po více než půl roce se ozval z komety

Evropská kosmická agentura zachytila po více než půl roce signál přistávacího modulu Philae. Vloni v listopadu se modulu podařilo uchytit na kometě Čurjumov-Gerasimenko. Přistávací manévr ale provázely komplikace a umístění nebylo ideální. Kometa na modul vrhala stín, a Philae proto fungoval jen zhruba 60 hodin, než mu došly záložní baterie.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Průzkumný modul Philae na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko

Průzkumný modul Philae na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko | Foto: ESA/ATG medialab

Kometa se teď ale podle kosmické agentury více přiblížila slunci, a modul tak má znovu dost energie a začal pracovat.

"Zachytili jsme nyní signály po dobu dvou minut a vysílání údajů po dobu 40 vteřin," potvrdil ředitel francouzské vesmírné agentury CNES Jean-Yves Le Gall.

Ještě před tím přístroj poslal na Zemi kolem 300 datových balíků prostřednictvím mateřské sondy Rosetta, která kometu obíhá. Podle vědců má v paměti uloženo ještě více než 8 tisíc datových balíků, které by měl posílat při dalších spojeních.

Philae je veliký asi jako automatická pračka. Aby mohl pracovat, musí být vnitřní teplota větší než minus 45 stupňů Celsia a musí mít nejméně 5,5 wattu elektrické energie.

Přehrát

00:00 / 00:00

Oživení modulu Philae okomentoval publicista a odborník na vesmír Pavel Toufar

Podle publicisty a odborníka na vesmír Pavla Toufara má teď teplotu minus 35 stupňů a k dispozici 24 wattů. Mohl by tak přes mateřskou sondu Rosetta vysílat další informace.

„Je ovšem otázka, zda se podaří do přistávacího modulu dostat tolik energie z panelu solárních baterií, aby se mohla obnovit činnost všech přístrojů, včetně vrtací soustavy,“ dodal Toufar.

Předtím, než se modul na konci loňského roku odmlčel, zaznamenal stopy organických molekul obsahujících uhlík, který je základem života na Zemi. Jedním z úkolů bylo zjistit oprávněnost hypotézy, že život na zemský povrch dorazil právě z komet.

Mise Rosetta patří mezi nejambicióznější projekty agentury ESA. Vědci jejím prostřednictvím chtějí poodhalit tajemství vzniku sluneční soustavy před 4,6 miliardy let.

Igor Maňour, Marie Machytková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme