Na Plutu je jezero ze zmrzlého dusíku. Planeta také zažívá klimatickou změnu

Na povrchu trpasličí planety Pluto se nachází zmrzlé jezero. Stejně jako na Zemi také na Plutu probíhá klimatická změna. Fakta vyplývají z posledních dat, která americká kosmická agentura NASA získala díky sondě New Horizons.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Trpasličí planeta Pluto ve skutečných barvách. Složená mozaika ze čtyř snímků sondy New Horizons

Trpasličí planeta Pluto ve skutečných barvách. Složená mozaika ze čtyř snímků sondy New Horizons | Foto: NASA, volné dílo

Podle dat, která zveřejnila NASA a která pocházejí ze sondy New Horizons, která kolem Pluta přeletěla minulý rok 14. července, nese povrch Pluta stopy proudění tekutiny a také pozvolného posunování ledovců a prastaré jezero. Vše se ovšem skládá z kdysi tekutého a v současnosti zmrzlého dusíku.

Vědci použili data, která jim postupně od sondy New Horizons přicházela, a vytvořili model toho, jak se na Plutu měnilo klima a atmosférický tlak během stovek tisíců let.

„To, co data ukázala, nás nepřekvapilo, ale přímo šokovalo. Jaký nádherný systém, který můžeme studovat. Další data jsou ještě na cestě, asi polovina všech dat ze setkání sondy s Plutem je stále uložena v paměti sondy a teprve v průběhu dalších mnoha měsíců se dostane k nám,“ vysvětlil ředitel oddělení planetárních věd agentury NASA James Green na tiskové konferenci.

Nejzajímavější asi je zjištění, jak proměnlivé bylo klima na Plutu. I při teplotách minus 200 stupňů Celsia a vzdálenosti tak velké, že světlo od Slunce letí k Plutu více než čtyři hodiny, zažívá trpasličí planeta změnu klimatu.

Klima na Plutu je z velké části tropické

Pozoruhodné je, že i přes nízké teploty se dá klima na Plutu považovat za z velké části tropické, a to proto, že tropické pásmo je z ryze astronomického hlediska oblastí, na kterou alespoň jednou za rok dopadají sluneční paprsky kolmo, to znamená, že Slunce je v zenitu.

Rozloha tropického pásma je dána sklonem rotační osy planety. Zatímco země má náklon asi 23 stupňů, Pluto je nakloněno o celých 120 stupňů. Některé části Pluta tak mohou zůstat třeba 50 let v neustálé tmě.

Povrch Pluta na snímcích ze sondy New Horizons | Foto: Reuters

Takzvaně tropický pás na Plutu je ale poměrně široký, i když se stále posunuje a tam jsou oblasti, kde je Slunce pokaždé jednou za planetární den v nadhlavníku. Osa planetky se ale hýbe až o 20 stupňů sem a tam.

To všechno vede k tomu, že se na Plutu dramaticky měnil atmosférický tlak. Někdy mohl být asi sto tisíckrát větší než na Zemi, někdy jen 40krát takový, jako má Mars. Dusík se tedy mohl vyskytovat na Plutu jak v pevné, tak tekuté a plynné formě. To vysvětluje, proč jsou na Plutu stopy jak po ledovcích, tak po tekutině.

Měsíc se dříve pohyboval po jiné ose

Američtí vědci z NASA také zjistili, že před dávnými časy se Měsíc planety Země pohyboval po úplně jiné ose než dnes. Novou studii zveřejnili v časopise Nature. Může za to zřejmě vulkanická aktivita v jednom místě Měsíce, zvaném Procellarum, což osu vychýlilo. Tam, kde kdysi byly póly, se zase nachází větší množství ledu.

Jak je možné, že led na bývalých pólech zůstal i poté, co se oblasti posunuly do více Sluncem zahřívané oblasti, je ale záhada. Jedna z teorií je, že byl led pohřben pod dopady asteroidů, není to ale zatím nijak potvrzeno.

Dalibor Zíta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme