Na Zemi dopadnou zbytky družice, neví se kdy ani kam

Trosky amerického výzkumného satelitu UARS by měly v pátek nebo v sobotu dopadnout na zemský povrch. Odborníci však zatím netuší, kdy ani kam se zbytky družice zřítí. Mohou prý ohrozit i obydlené části planety, riziko nehody je asi 1:3000.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Družice UARS (Upper Atmosphere Research Satellite)

Družice UARS (Upper Atmosphere Research Satellite) | Zdroj: Reuters

Jisté je zatím jen to, že vysloužilá družice vážící šest tun a velká jako dvoupatrový autobus na Zemi opravdu spadne.

Přehrát

00:00 / 00:00

Proč vědci nedokáží odhadnout místo ani čas dopadu družice vysvětluje odborník na kosmonautiku Pavel Toufar

„Pravděpodobnost, že něco neshoří v horních vrstvách atmosféry, je vždycky. Předpokládá se, že by na Zemi v horším případě mohlo prolétnout možná až půl tuny zbytků. Nebudou to však žádné rozměrné části,“ uklidňuje odborník na kosmonautiku Pavel Toufar.

Riziko ohrožení obydlených území je podle něj poměrně nízké, většinu Země totiž tvoří vodní plochy a pustá území. „Myslím, že nějaké dobytče bylo zabito nebo zraněno kosmickou troskou, ale většinou to bylo poměrně velké štěstí, že trosky ze sestupujících družic spadly buď do málo obydlených, nebo neobydlených oblastí,“ říká Toufar.

Pokuta NASA za znečišťování

Snad jen vesmírná stanice Skylab vyvolala rozruch, když dopadla do Austrálie. Obec, na jejímž území kus stanice skončil, udělila NASA pokutu 400 dolarů za znečišťování veřejného prostranství. Úřad ji třicet let ignoroval, a až před dvěma lety se na ni složili posluchači jednoho amerického rádia.

Tentokrát však družice poletí i nad hustě osídlenými oblastmi. „Záleží na tom, jaká bude například vlivem slunečního záření hustota atmosféry v místě, kde se bude družice pohybovat a kde začne klesat, či zda tam dojde k nějakým dalším anomáliím. Dopad se dá do určité míry odhadnout, ale jen velmi obtížně,“ vysvětluje Toufar důvody, proč vědci nedokáží určit místo ani čas dopadu.

Přehrát

00:00 / 00:00

O pádu zbytků družice mluvil v Ranním interview Radiožurnálu publicista Tomáš Přibyl

Pokud by lidé trosky družice skutečně našli, doporučuje Pavel Toufar na nalezené části nesahat a zavolat policii. „Družice je vybavena raketovými motory, které byly poháněny jedovatým hydrazinem (sloučenina dusíku a vodíku, pozn. red.), takže i její zbytky by mohly být zdravotně nebezpečné,“ varuje.

Jižní Tichý oceán plus 5 otáček Země

Pád stroje je neřízený a vědci si tak lámou hlavu nad tím, kam přesně družice spadne. Jejich velmi hrubý odhad tlumočil v Ranním interview Radiožurnálu publicista Tomáš Přibyl.

Nejpravděpodobněji se teď jeví jižního Tichého oceánu, ovšem ta odchylka je ještě poměrně veliká. Na to, že to má vlastně padat dneska, tak se podle posledních pozorování hovoří o tom, že je to jižní Ticjý oceán plus – minus pět oběhů planety Země.“
„Což znamená, že to teoreticky může dopadnout kamkoli. Tady máme opravdu pouze statistické modely, kde je to nejpravděpodobnější, ale ruku do ohně za to nemůže dát nikdo,“ poznamenal Přibyl.

Aktualizované údaje o možných místech dopadu mohou lidé sledovat na stránce www.n2yo.com, družici UARS najdou v sekci nejsledovanějších objektů.

Milan Kopp, Ondřej Bouda, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme