Nebeská podívaná v noci nabídne desítky meteorů viditelné pouhým okem

Noční oblohou dnes prolétnou desítky meteorů, které padají od souhvězdí Persea. Jako každoročně je lidé mohou pozorovat v pozdějších večerních hodinách.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Meteorický roj Perseid bude letos dobře pozorovatelný | Foto: Fred Bruenjes

Právě letos jsou ke sledování prachu z komety ideální podmínky. „Lepší podmínky jsou v druhé polovině noci, tak mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ráno, protože souhvězdí Persea stoupá výš nad obzor,“ říká Pavel Suchan z Astronomického ústavu.

„Na dnešní noc připadá maximum meteorického roje Perseid, to znamená, že jeho frekvence bude nejvyšší. Očekáváme každou hodinu asi 60 až 70 meteorů, čili zjednodušeně řečeno každou minutu bude moci laický pozorovatel možná zaznamenat jeden poměrně jasný meteor,“ popsal Pavel Suchan.

Měsíc zapadne krátce po desáté hodině večer a obloha tedy nebude téměř vůbec osvětlena. Daleko od měst proto budou vidět i slabé meteory.

V noci bude možné vidět meteorický roj Perseidy, na obloze se jich objeví desítky

Číst článek

„Dalekohled pro tuto noc zahoďme, protože má velké zvětšení a malé zorné pole, ale my potřebujeme zabrat na obloze co nejvíce plochy a Perseidy patří mezi jasné meteory, takže je to vidět velmi dobře očima i bez dalekohledu,“ radí Pavel Suchan.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd mluvil v Odpoledním Radiožurnálu o sledování Perseid

„Meteory budou vidět po celé obloze, i když zdánlivě budou vylétávat z jednoho místa, z takzvaného radiantu, které leží v souhvězdí Persea, odtud také název toho meteorického roje Perseidy,“ dodává Suchan.

Meteorický roj Perseid je znám už 1755 let. V Česku se jim říká Slzy svatého Vavřince podle světce, který má svátek 10. srpna.

„Je to průchod Země proudem částeček, které za sebou ve své dráze nechává jejich mateřské těleso, v tomto případě kometa. Vrací se ke Slunci jednou za 133 roků, jmenuje se Swift-Tuttlova kometa. Na své dráze nechává odpající materiál, jako kdybychom táhli pytel s pískem a trochu toho písku nám odpadávalo. Tyto velmi malé částečky o průměru dvou milimetrů vlétají do zemské atmosféry a vytváří toto nebeské dovadlo,“ vysvětluje Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.

Petra Benešová, Simona Bartošová, dab Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme