Nefritový králík přistál na Měsíci. Čína je třetí zemí, která prozkoumá jeho povrch

Čínský vesmírný modul Čchang-e 3 se sondou Nefritový králík úspěšně přistál na povrchu Měsíce. Za posledních 37 let je to poprvé, co se to nějaké zemi podařilo.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prototyp lunarní sondy s názvem Nefritový králík, jak ho prezentovala Čína na listopadovém průmyslovém veletrhu | Foto: Reuters

Čína se přistáním Nefritového králíka na Měsíci stává po Spojených státech a Rusku třetí zemí na světě, jejíž stroj se na Měsíc dostal.

Jméno vesmírné sondě vybrali Číňané v internetovém hlasování. Tento králík totiž podle bájí žije na Měsíci jako mazlíček měsíční bohyně Čchang-e.

Sonda se jménem božského mazlíčka pak je mobilní robot velikosti běžného psacího stolu. Váží 120 kilogramů, má 6 kol, nahoře sluneční baterie a k tomu soubor sedmi vědeckých přístrojů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Význam čínské mise na Měsíci shrnuje odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl

„Z nich asi nejzajímavější je radar, který má „na břiše“ a který umožní se dívat až do hloubky několika set metrů pod lunární povrch, takže se vlastně poprvé někam mimo Zemi vydává takovéto zařízení, které nám umožní nahlédnout do nitra mimozemského tělesa,“ upozorňuje odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl.

Kromě modulu Nefritový králík přistála na povrchu měsíce i sonda Čchang-e, která má Králíka během dneška vypustit na lunární povrch. Unikum čínské lunární výpravy je také to, že na mateřské sondě je poprvé v historii dobývání vesmíru umístěn astronomický dalekohled. Jeho hlavní výhodou je pevné spojení se sondou a tudíž eliminace chvění, kterému jsou vystaveny dalekohledy na sondách volně levitujících ve vesmíru.

„Životnost toho králíka, který bude „pobíhat“ okolo mateřské sondy, má být tři měsíce. Naproti tomu mateřská sonda má na Měsíci pracovat zhruba jeden pozemský rok,“ dodává Tomáš Přibyl.

Hlavním cílem mise byla technologická zkouška dobytí Měsíce, která se úspěšným přistáním modulu Čchang-e podařila a která je precedentem pro další čínské dobývání vesmírných těles. „Všechny úkoly jsou splněné. Co se udělá teď, to je nad plán,“ uzavírá Tomáš Přibyl s tím, že sběr dat na povrchu oběžnice Země je už „jen“ rutinní prací.

Marína Dvořáková, Olga Kořánková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme