Od tragické havárie raketoplánu Challenger uplynulo 25 let
Před 25 lety explodoval americký raketoplán Challenger. Kvůli závadě na jednom z pomocných motorů se krátce po startu z mysu Canaveral zřítil do oceánu. Všech sedm členů posádky zahynulo.
Až do nehody Columbie v únoru 2003 šlo o nejhorší neštěstí, které program amerických pilotovaných letů potkalo. Podle popularizátora kosmonautiky Antonína Vítka z Akademie věd je právě start a také přistání při letech do vesmíru nejrizikovějším okamžikem.
„Zatímco při startu šlo o jedinou havárii, při přistání byly havárie dokonce tři. Dvě sovětské – Sojuz 11 a Sojuz 1 a americká Columbia,“ připomněl Vítek.
Pozornost k havárii Challengeru přitáhlo i to že, na jeho palubě nebyli jen profesionální astronauté, ale také učitelka Christa McAuliffe.
„To nebyl první neprofesionál na palubě raketoplánu. Předtím tam byl kongresman, předtím senátor nebo arabský princ. Christa McAuliffe byla vybrána jako reprezentantka učitelů, mělo to povzbudit americkou mládež,“ doplnil spisovatel Pavel Toufar, který se specializuje na kosmonautiku.
Po havárii byly okamžitě všechny plány civilních, neprofesionálních účastníků letů do vesmíru zrušeny nebo odloženy. Nehoda Challengeru podle Vítka obecně ovlivnila i další lety do vesmíru.
„Zjistilo se, že šlo o velmi vážnou konstrukční chybu, kterou bylo nutno odstranit. Upravily se i podmínky pro start, protože k havárii přispěl například i mráz, který ten den na mysu Canaveral panoval.“
„Každá taková havárie určitým způsobem zpřísní bezpečnostní pravidla, po určité době se ale lidé uklidní a začnou méně dbát na jejich přísné dodržování,“ řekl Antonín Vítek.
