Plány obří sluneční elektrárny
Japonská vláda chce v blízké budoucnosti investovat 21 miliard dolarů do projektu a realizace sluneční orbitální elektrárny. Před časem jsme psali o podobném projektu, přesto je takový koncept považován spíše za cosi nereálného. Japonské plány ale vyrážejí dech.
Problém s provozem orbitální elektrárny by se týkaly zejména přesného zacílení mikrovlnnného či laserového přenosového energetického paprsku směřujícího k Zemi. Sporná je také efektivita tohoto energetického přenosu. Nemluvě o složitosti stavby takto velké konstrukce na oběžné dráze. Nejnovější japonský plán je ale monstrózní.
Japonská vláda již uzavřela příslušnou smlouvu s celkem 16 japonskými firmami včetně koncernu Mitsubishi Heavy Industries Ltd. (Dále s Mitsubishi Electric Corp. a firmou IHI Corporation.) Cílem projektu je družicová sluneční elektrárna, kroužící nad Zemí po geostacionární dráze ve výšce kolem 36 000 kilometrů (přesně 35 786 km), bude tedy "viset nad jedním místem na rovníku podobně jako velká část telekomunikačních družic. Její výkon má činit permanentně jeden gigawatt. To by stačilo pro zásobování asi 300 tisíc japonských městských domů.
Plocha slunečních panelů této elektrárny má dosahovat 4 kilometrů čtverečních, to se dnes zdá opravdu nepředstavitelné - například Mezinárodní kosmická stanice má totiž "jen" 108 metrů na délku. Předpokládá se, že bezdrátový přenos energie na Zemi by měl být zdraví neškodný.
Tento projekt se má uskutečnit do třiceti let. Konečnému stádiu budou předcházet tři demonstrační funkční prototypy o výkonech 100 kW, 10 MW a 250 MW. První z nich má vzlétnout již v r. 2015. Samozřejmě můžeme mít silné pochybnosti o tom, zda se elektrárna o této ceně a výkonu vůbec vyplatí. NASA dokonce odhaduje, že reálná cena jednoho megawattu z kosmu může dosáhnout až jedné miliardy dolarů. Ať už se však Japoncům podaří cenu snížit či nikoliv, v tomto projektu jde zřejmě i o něco jiného: je to mezní technologický projekt, principiální výzva, kde hlavní hodnotou možná vůbec nebude získávaná energie, ale především sám dosažený technologický pokrok stejně jako v případě letu lodi Apollo na Měsíc. Nové technologie pak budou k dispozici i ostatním zemím.
