Po úspěchu lunárního vozítka Čína ohlásila, že v roce 2017 vyšle na Měsíc další sondu
Čínské vesmírné robotické vozítko Nefritový králík poslalo na zemský povrch první snímky měsíční krajiny. Je na nich zachycená lunární sonda, která robota dopravila na Měsíc v sobotu. Po úspěchu lunárního vozítka ohlásila Čína další cíle při zkoumání Měsíce. V roce 2017 na něj chce vyslat další automatickou sondu, která přiveze na Zemi vzorky horniny. Spekulace o vyslání lidské posádky na Měsíc čínská vláda nepotvrdila, ani nevyvrátila.
Nefritový králík, vozítko vybavené různými přístroji na analýzu vlastností půdy a hornin, by měl brázdit měsíční povrch tři měsíce. Lunární modul s teleskopem a kamerami pak dokonce rok.
Podle odborníka na kosmonautiku Tomáše Přibyla je Čína sice většinou na všechny informace skoupá, ale data, která během mise na Měsíci zjistí, bude chtít sdílet s vědeckou veřejností.
Čínská sonda Nefritový králík už brázdí po Měsíci. Co mobilní robot stihl za několik hodin prozkoumat, zeptali jsme se na Radiožurnálu odborníka na kosmonautiku Tomáše Přibyla.
„Nepochybuji o tom, že co se technologie přistání na měsíci týká, tedy materiálů, postupů, počítačových algoritmů, skoupá i zůstane. Na druhé straně, v posledních letech se Čína otevírá, protože velmi dobře ví, že předávání a výměna dat v rámci vědecké komunity je i k jejímu prospěchu,“ uvedl.
Přibyl připomněl, že přestože na Měsíci byly americké i ruské posádky, už 37 let na jeho povrchu nikdo nepřistál. „To znamená, že jde o zbrusu novou technologii. Můžeme říct, to už tady jednou bylo, ale není jiná země na světě než Čína, která je schopná přistát na Měsíci,“ dodal.
Současnou měsíční misi je podle Přibyla potřeba zatím vnímat jako technologickou.
„Když to srovnáme třeba s výsadky Američanů na Marsu, trvalo jim dokonce dva až tři týdny, než se odvážili roboty rozjet. Takže to, že Nefritový králík se rozjel už po několika hodinách po přistání, svědčí o jisté čínské odvaze,“ prohlásil.
„Zatím se Nefritový králík ‘rozkoukává‘, už třeba vyzkoušel radar, který má na břiše a může se jím dívat až několik stovek metrů pod povrch. Takže zatím víme, že je všechno v pořádku, což rozhodně není špatné zjištění,“ dodal Přibyl.
Hladké přistání sondy je dalším důležitým milníkem pro čínský vesmírný program, který se v posledních letech rychle rozvíjí. Už v roce 2020 chce mít Peking na oběžné dráze vlastní stanici.
