Takzvaná kometa století se dnes přiblíží povrchu Země. Je sice viditelná, ale obloze nejspíš dominovat nebude. Na kometu ISON čekají astronomové s napětím, protože by se mohl objevit jev nazývaný "bezhlavý div". To by mohl být jakýsi zbytek po kometě, kterou naši předkové pozorovali už v roce 1887.

9:54 28. listopadu 2013 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Kometa ISON je teď, kdy je Slunce zastíněné, viditelná z dalekohledu družice SOHO.

„Když jsem se dnes brzo ráno díval na snímek družice, tak byla vidět velmi dobře, opravdu vypadá jako kometa,“ potvrzuje Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.

V následujících dnech ale nebude pozorovatelná očima ani dalekohledy, protože bude v záři Slunce.

„Teď ji ale můžeme pozorovat a budeme čekat na průchod kolem Slunce, který dnes rozhodne o tom, jestli okolo 4. prosince uvidíme na ranní obloze kometu, nebo ohon bez hlavy – bezhlavý div,“ vysvětluje Suchan.

Podobně bezhlavá kometa byla vidět v roce 1887 nebo na jižní polokouli v prosinci 2011. „Najednou je vidět ohon, ale nemá ten začátek, tu nejjasnější část,“ popisuje jev Suchan.

Přežije zbytek komety?

Zda přežije zbytek komety ISON přelet kolem Slunce, nebo se rozpadne, se zatím neví.

„O jádru máme první důkazy, jak se tam vyvíjí pohyb a turbulence plynu, prachu a vody. Je evidentní, že se jádro rozpadá. Velmi pravděpodobně se už rozpadlo. Ale předpokládá se, že z pětikilometrového jádra zůstane nějaký zbytek o rozměrech asi 100 až 600 metrů. Pokud tento zbytek přežije, zažije teplotu 2500 stupňů. Pokud to přežije, tak budeme moci pozorovat tento úkaz ať už s trošičkou hlavy, nebo bez ní,“ předvídá astronom.

Kometu ISON objevila 21. září 2012 dvojice astronomů – Bělorus Vitalij Nevski a Rus Arťjom Novičonok pomocí dalekohledu International Scientific Optical Network (ISON).

Její dráha byla značně nadějná a zařadila kometu do vzácné třídy dynamicky nových komet poprvé přilétajících z Oortova oblaku. Ty prolétají jen těsně nad povrchem Slunce. V historii moderní astronomie se jedná o unikát.

„Je tu unikátní objev, protože jednak bylo naprosto jasné, že je to nová kometa, to je vždycky lepší pro výzkum komety, protože nemá vyčerpaný materiál. A pak bylo evidentní, že ta její dráha ji řadí do takzvaných ‚lízačů Slunce‘. To znamená, že se protáhne velmi těsně nad slunečním povrchem. A to je četnost jednou za několik století,“ dodává Suchan.

Lucie Husárová 1, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít