Před 50 lety zněla vesmírem Internacionála. Vysílala ji sonda Luna 10
Před 50 lety odstartovala z kosmodromu Bajkonur sovětská sonda Luna 10, která se stala první umělou družicí Měsíce. Obletěla ho 460krát a na Zemi vyslala přes 200 radiových relací. V pomyslných vesmírných závodech se Spojenými státy si tak tehdejší Sovětský svaz připsal další vítězství a sovětská propaganda toho náležitě využila – sonda vysílala ve vesmíru Internacionálu.
„Bylo to potvrzení počáteční první pozice Sovětského svazu, protože první fotografie odvrácené strany Měsíce, první měkké přistání, první družice – to vše bylo na vrub SSSR. V první polovině 60. let tak bylo zcela jasné, že Sovětský svaz je v pomyslném závodu před Spojenými státy,“ říká Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře.
Oslava byla velkolepá. Na počest 23. sjezdu sovětské komunistické strany Luna 10 několikrát vysílala na Zem Internacionálu, mezinárodní hymnu komunistického hnutí. S hrdostí i dojetím si ji na 5000 delegátů vyslechlo přímo ve sjezdovém sále.
Před 50 lety zněla ve vesmíru Internacionála, hymna dělnického a komunistického hnutí. Na oslavu úspěšné mise k Měsíci ji vysílala sovětská sonda Luna 10. Více Jaroslav Skalický
„Veliké gesto bylo uvítáno velice vzrušeně, emočně a bylo to jakési potvrzení ideologie komunistické země, která opět zvítězila v závodu se Spojenými státy. Nicméně za 30 let se ukázalo, že vysílání nebylo přímé, že nebylo v živém přenosu. Technici se tehdy obávali, že by nemusel vyjít, a tak si raději s několikahodinovým předstihem pořídili nahrávku, kterou potom delegátům odvysílali,“ popisuje Kolář.
Luna 10 zkoumala prostředí kolem Měsíce 56 dní, dokud se nevybily baterie. „Zjistila první informace o fyzikálních vlastnostech měsíčního prostředí, jaké je tam záření. Zjistilo se, že Měsíc opravdu nemá magnetické pole ani atmosféru. Zjistili gravitační anomálie, což bylo důležité pro plánování dalších letů kolem Měsíce a potažmo do budoucna i s lidskou posádkou,“ vyjmenovává ředitel České kosmické kanceláře.
„ Nicméně za 30 let se ukázalo, že vysílání nebylo přímé, že nebylo v živém přenosu. Technici se tehdy obávali, že by nemusel vyjít, a tak si raději s několikahodinovým předstihem pořídili nahrávku, kterou potom delegátům odvysílali. “
Poslední trumf ale vynesly Spojené státy. Už tři roky po Luně 10 přistálo na Měsíci Apollo 11 a Neil Armstrong vstoupil na měsíční povrch. „Přistání a práce automatů a doprava, přistání a práce lidí na Měsíci jsou diametrálně rozdílné v náročnosti,“ upozorňuje Kolář.
Program sovětských měsíčních sond Luna pokračoval až do 70. let minulého století. „Následovala další měkká přistání, dopravení dvou lunochodů a také návrat vzorku měsíční půdy zpátky na Zem, což se povedlo třikrát,“ dodává ředitel České kosmické kanceláře.
