Přistání modulu Philae na kometě mohou provázet velká rizika
Přistáním modulu Philae na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko má dnes vyvrcholit desetiletá mise sondy Rosetta Evropské kosmické agentury (ESA). Přistávací aparát se od mateřské sondy oddělil po půl desáté dopoledne, dosednutí na povrch komety se předpokládá zhruba o sedm hodin později. Má jít o první vysazení umělého tělesa na povrch jakékoli komety.
Philae se bude samostatně pohybovat zhruba pěší rychlostí, a proto bude po odpoutání od mateřské sondy potřebovat na zdolání zbývajících 22,5 kilometru k povrchu vesmírného tělesa ještě přibližně sedm hodin. Zhruba kolem 17 hodin by mělo být jasné, jestli bylo přistání v lokalitě nazvané Agilkia úspěšné.
Přistání stokilogramového modulu je jedním z klíčových okamžiků mise. Sondy řídí ze Země na vzdálenost zhruba 510 milionů kilometrů experti v kosmických centrech v německých městech Darmstadt a Kolín nad Rýnem.
Minilaboratoř Philae má měřit magnetické pole, pořizovat snímky, odebrat vzorky z povrchu a vyhloubit do komety díru a prozkoumat i materiál pod povrchem.
Rizika takové akce jsou podle publicisty Pavla Toufara nesmírná. „Sonda, která teď vyšle malý přistávací modul, to je jako kdyby tam letěl člověk. Signál jde jednu cestu 28 minut a 20 sekund a nelze ji pro velkou vzdálenost řídit nějakými povely. Vše bude záležet na automatice celého systému.“
A i když má model stokilovou hmotnost a při přistání na povrchu bude vážit asi tolik, co korunová mince na zemském povrchu, tak i slabá kinetická energie bude podle Toufara stejně stačit, aby se kvůli slabé gravitaci nešťastně odrazila od povrchu:
„Modul má ale jištění – jednak přítlačnou trysku, která vyšle velký zážeh, sondu k povrchu přitlačí, poté budou vyslána kotevní harpuny a malé vrtáčky, které jsou opatřeny citlivou hydraulikou. Pokud by sonda přistála na svislém srázu, byl by problém.“
„Také se neví, jestli nebude přistávat v oblasti, kde bude vysoké množství prachu nebo pevný kámen. I když bylo vše podrobně prozkoumáno fotografiemi a dnes je známo, že jádro komety tvoří dva nepravidelné balvany spojené k sobě,“ vysvětluje Toufar.
Vědci chtějí díky misi získat informace o vzniku sluneční soustavy před zhruba 4,6 miliardy let. Komety totiž údajně obsahují převážně nezměněný materiál z této doby.
„Vědci stále málo vědí o meziplanetární hmotě, která tvoří i základy Země. Naše základy byly přetvořeny různými vnitřními procesy. Na planetě nic takového není, tam je to taková panenská nepoznaná půda. A to je důležité, aby při vědeckém výzkumu poznali, z čeho vznikla naše planetární soustava i Země,“ dodal Toufar.
Sondu Rosetta s přistávacím zařízením vynesla do vesmíru 2. března 2004 raketa Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně.
