Raketoplán Discovery vyráží na svůj poslední let. Do muzea
Americký raketoplán Discovery se vydává na poslední cestu. Speciálně upravený Boeing 747 ho přepraví z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě do Washingtonu. Tam ho převezme Muzeum letectví a kosmonautiky jako cenný exemplář.
Raketoplán Discovery bude k vidění pouhým okem z centra Washingtonu. Boeing 747, který ho dnes převeze na zdejší mezinárodní letiště, totiž přeletí v relativně nízké výšce nad památníky a muzei obklopujícími prostranství zvané National Mall.
Počasí má být slunečné a teplé. Česká se proto, že se hlavně na terasách a přístupných střechách v centru města shromáždí velké množství lidí.
Discovery letěl do vesmíru celkem 39krát. Poprvé v roce 1984, ale to bylo trochu vykročení levou nohou: „Při prvním pokusu o start došlo ke zrušení startu až po zapálení hlavních raketových motorů. Byl přitom natlakován dvěma tisíci tunami paliva, takže to nebyla zrovna příjemná a normální situace,“ vysvětluje expert na kosmonautiku Tomáš Přibyl.
Tím si ale vybral raketoplán odbyl „dětské nemoci“, v dalších letech letěl do kosmu s mnoha špionážními satelity a vynesl třeba Hubbleův kosmický teleskop. Celkem třináctkrát byla jeho cílem mezinárodní kosmická stanice. V roce 1998 se v něm proletěl 77letý John Glenn, a stal se tak nejstarším člověkem ve vesmíru. Naposledy raketoplán vzlétl loni v únoru, celkem strávil ve vesmíru 366 dní.
V roce 1972, kdy se začaly raketoplány vyvíjet, by nikdo nevěřil, že budou létat ještě za třicet let. Jejich životnost byla sice původně trochu vyšší, ale v roce 1981, kdy začaly létat, se počítalo, že každý raketoplán odletí buď sto startů, nebo bude mít životnost 10 let – v závislosti na tom, co nastane dříve. Stovky startů se však nedočkal žádný z nich.
Raketoplány jsou nenahraditelné
Končící éru raketoplánů podle Tomáše Přibyla nic nenahradí. „Z velké části jsou raketoplány nenahraditelné. Jejich schopnosti, tedy vynášet do vesmíru velké náklady i s posádkou, vracet se z oběžné dráhy s 15tunovým nákladem, provádět rozsáhlé manévrování ve vesmíru, přiblížit se k mrtvým družicím a opravovat je – to v současné době žádný stroj nemá a ani mít nebude.“
V oblasti pilotovaných letů jde dnes Amerika dvěma cestami. Jednou je loď Orion, která má zajistit lety do hlubin vesmíru, tedy k Měsíci, asteroidům a jednoho dne třeba i k Marsu.
„Druhým směrem je taková běžná ‚taxislužba‘ na mezinárodní kosmickou stanici. Pro tu se dnes vyvíjí čtyři soukromé komerční pilotované lodě, které by snad již za pět let mohly vozit v rámci rutinního provozu posádky do vesmíru,“ říká Tomáš Přibyl.
Další vysloužilé raketoplány také míří do stálých expozic: Enterprise do New Yorku a Endeavour do Los Angeles. Atlantis zůstane na Floridě v Kennedyho vesmírném středisku, kde se pro něj staví hala za 100 milionů dolarů.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír ukončil program raketoplánů loni v létě. Discovery je nejstarším z dochovaných raketoplánů. Byl také prvním raketoplánem, který letěl do vesmíru po haváriích raketoplánů Challenger v roce 1986 a Columbia roku 2003.
