Sonda MAVEN dorazila k Marsu. Zkoumat bude atmosféru rudé planety

Po desetiměsíčním letu dorazila k Marsu americká sonda MAVEN. Za úkol má zjistit, proč a jak zmizela většina atmosféry rudé planety. Mars totiž měl podle vědců mnohem hustší atmosféru příznivou pro mikrobiální život. Dnes ale je tlak vzduchu tak nízký, že by se voda na povrchu okamžitě vyvařila.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sonda Maven bude své výzkumy provádět z eliptické dráhy kolem Marsu

Sonda Maven bude své výzkumy provádět z eliptické dráhy kolem Marsu | Zdroj: ČTK

Předpokládá se, že atmosféru Marsu odvál sluneční vítr, protože planetě chybí ochranné geomagnetické pole, jako má Země.

Data ze sondy by měla pomoci objasnit, jestli tomu tak opravdu bylo, jestli by bylo možné proces zvrátit tak, aby byl Mars opět obyvatelný, a zda něco podobného nehrozí i naší domovské planetě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Sonda Maven dorazila k Marsu. S jakými úkoly, vysvětloval Michal Václavík z České kosmické kanceláře

„V současné době je atmosféra Marsu asi stokrát řidší než zemská atmosféra, ale v minulosti tomu bylo úplně jinak. Právě sonda MAVEN pomocí svých přístrojů má zjistit, jak se v průběhu času měnilo složení atmosféry a kam se vlastně molekuly atmosféry ztratily,“ vysvětluje Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

MAVEN odstartoval k Marsu loni na konci listopadu. Sonda váží 2,5 tuny a na její palubě je osm vědeckých přístrojů pro zkoumání horní atmosférické vrstvy a ionosféry. Za projekt NASA zaplatila 671 milionů dolarů, v přepočtu 14,4 miliardy korun.

„Sonda má zkoumat, proč vymizely podmínky, které tam s velkou pravděpodobností byly vhodné pro život. To je velmi důležité pro poznání dlouhodobého vývoje klimatu, to znamená života na naší planetě Zemi. A proto ty peníze za to stojí,“ připomíná publicista Pavel Toufar.

Přehrát

00:00 / 00:00

O významu projektu MAVEN mluvil na Radiožurnálu publicita Pavel Toufar

Po dnešním manévru je družice na eliptické dráze, po níž planetu oběhne za 35 hodin. V příštích měsících inženýři zařízení uvedou na pravidelnou 4,5hodinovou oběžnou dráhu. Na ní se sonda bude k Marsu přibližovat i na vzdálenost 150 kilometrů, ale také se bude vzdalovat na odstup 6200 kilometrů.

Kromě vlastní vědecké práce má aparát, který cestou k rudé planetě urazil 711 milionů kilometrů, sloužit i jako komunikační uzel pro robotická vozítka Opportunity a Curiosity na povrchu Marsu.

Okolo planety obíhají už dvě americké a jedna evropská sonda. Teď tedy přiletěla čtvrtá a za dva dny by měla dorazit pátá, tentokrát z Indie. Indický projekt Mars Orbiter Mission má podobný úkol jako americká sonda, v tomto případě se však dá hovořit o nízkonákladovém vesmírném letu. Stát by měl asi 74 milionů dolarů (přibližně 1,5 miliardy korun).

Ondřej Bouda, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme