Spoluzakladatel Microsoftu chce postavit největší letadlo na světě
Paul Allen, spoluzakladatel společnosti Microsoft, se dal dohromady s leteckým inženýrem Burtem Rutanem a dohromady plánují vytvořit největší letadlo na světě. Do výše deseti kilometrů, což je běžná letová hladina, by mělo vynášet nákladní i dopravní rakety.
O technologický převrat podle odborníka na kosmonautiku Tomáše Přibyla ale nejde. Spojené státy se totiž už v roce 1958 pokusily - neúspěšně - vyslat družici do vesmíru právě raketou vypuštěnou z paluby letadla.
Od roku 1990 pak běžně posílají do vesmíru raketu Pegasus, startující z letadla. Nový projekt tak využívá již existující technologie a komponenty.
„Revoluci, hlavní změnu vidím v tom, že tentokrát jdou do projektu pouze a výhradně soukromí investoři a projekt je hodně veliký,“ řekl ve Světě o jedné Přibyl.
Zatím ale není jasné, kdo má být cílovou skupinou zákazníků tohoto programu, jestli soukromé firmy, nebo státy. Zakladatelé projektu řekli, že stojíme na úsvitu nové éry soukromých kosmických letů, které budou levnější. Na druhé straně dodali, že jde o kosmický systém, který má nahradit rakety ze segmentu určeného prakticky výhradně pro vládní zakázky.
Nový projekt by podle Přibyla mohl finančně ulehčit některým programům, které musí být v současné době z nedostatku peněz redukovány. Cena dopravy raket a družic do vesmíru ale tvoří jen pět až patnáct procent nákladu na celou misi. Výrazné zlevnění prý tedy čekat nelze.
Podobných „orbitálních“ aktivit je v současné době více. Například společnost Virgin Galactic plánuje komerční lety na oběžnou dráhu pro soukromé osoby. Podle Přibyla tak začala nová éra kosmonautiky.
„Vesmír, kosmonautika je dostupnější, než byla před padesáti lety. Kdo uměl před padesáti lety udělat družici, raketu, kosmickou loď? To byla výsada supervelmocí a několika málo firem na světě, které si nechaly bohatě zaplatit, miliardy dolarů nebo rublů,“ poznamenal.
Podle evropských statistik se každý rok celosvětově vynakládá na kosmonautiku kolem 280 miliard euro. Z této částky jde ale pouze čtvrtina z kapes daňových poplatníků, tedy z oficiálních organizací nebo kosmických agentur. Zbytek platí právě soukromí investoři.
