V chilské poušti se za české účasti otevře největší kosmická observatoř světa

V Chile otevřou největší a nejdražší pozemní observatoř všech dob. Síť radioteleskopů ALMA má vědcům umožnit hledat odpovědi na otázky týkající se počátku vesmíru. Na budování obřího teleskopu, který má mít desetkrát lepší rozlišení než Hubbelův vesmírný dalekohled, se společně s desítkami vědců z celého světa podíleli i Češi.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vesmírná observatoř ALMA v chilské poušti Atacama | Foto: Reuters

Zařízení je v nadmořské výšce 5050 metrů v poušti Atacama. Jde o jedno z nejsušších míst na planetě - nebe bez mraků a stabilní atmosféra jsou pro pozorování hvězd a vzdálených galaxií důležité. Z bezpečnostních důvodů ale nesmí vědci v takto extrémním prostředí pobývat déle než osm hodin.

„Je to taková plošina ve výšce 5000 metrů nad mořem. Ty nejvzdálenější teleskopy od sebe mohou být až 16 kilometrů. A uprostřed je plošina 150 metrů, kde je teleskopů asi 54,“ popsal návštěvu vesmírné observatoře redaktor Českého rozhlasu Marek Janáč.

Observatoř ALMA by měla pomoci zodpovědět například otázky, kde a jak vznikají ve vesmíru částečky života nebo proč je sluneční koróna výrazně teplejší než povrch Slunce. Bude možné pozorovat také okraj sluneční soustavy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Redaktor Českého rozhlasu Marek Janáč navštívil v Chile vesmírnou observatoř ALMA

Teleskopy se dívají na tu část spektra, kterou vyzářily první galaxie krátce poté, co se světlo začalo šířit vesmírem.

„Díky této observatoři budeme moci pozorovat, jak ty galaxie vypadaly, jak vznikaly a možná budeme moci rozřešit takovou záhadu. My víme, že kolem starých sluncí byla prachoplynná oblaka, z nich vznikla třeba Země, víme, že existují exoplanety, ale nikdy jsme vlastně pořádně nepozorovali, jak exoplanety vznikají. A to si myslím, že bude velmi zajímavé,“ vysvětlil Janáč.

Fungovat má ALMA (Atacama Large Millimetre/Submillimetre Array) zcela jinak než ostatní podobná zařízení. Ve svém centru má totiž superpočítač, který sečte signály z jednotlivých antén a vytvoří přesný obraz zkoumané oblasti.

Vůbec první obrázky vesmíru pořídila ALMA zhruba před dvěma lety. Tedy v době, kdy disponovala teprve třetinou z plánovaných 66 antén. Podle astrofyzika Jiřího Grygara jsou už první výsledky observatoře ALMA velmi slibné.

„V životě jsem neviděl tak krásné obrázky vzdálených objektů, neobyčejné detaily. Umožňují nám například poprvé vidět okolí černých veleděr v jádrech galaxií, a k horizontům těchto veleděr se přiblížíme už tak blízko, že velice brzy bude možné ověřovat důsledky teorie relativity i v těchto extrémních situacích,“ poznamenal.

Grafický PROFIL se základními údaji o největší astronomické observatoři světa ALMA | Foto: ČTK

Marek Janáč, Lubica Bergmanová, Ondřej Himmer, Simona Bartošová, krw Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme