Vědci doufají, že teorie supersymetrie pomůže vysvětlit vznik temné hmoty

V létě vědci na urychlovači částic zvaném LHC zachytili částici podobnou dlouho hledanému Higgsově bosonu. Mohla by přispět k vysvětlení toho, jak vznikaly atomy, a tedy i náš vesmír. Dál ale prověřují také platnost teorie zvané supersymetrie. Od ní si slibují, že by mohla vysvětlit existenci takzvané temné hmoty ve vesmíru.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejnověji však profesor Chris Parkes, mluvčí britské skupiny vědců, kteří na urychlovači pracují, na konferenci v Kjótu zavtipkoval: „Supersymetrie možná není mrtvá, ale vážně nemocná.“

Poznání takzvané temné hmoty je pro vědce velkým tématem. „Dnes víme, že ta normální hmota, z níž jsou složena naše těla, planety, Slunce a podobně, tvoří vlastně jen 4 procenta hmoty ve vesmíru. Takže my musíme vysvětlit tu zbývající,“ vysvětluje Vladimír Wágner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd a pokračuje:

Přehrát

00:00 / 00:00

O teorii supersymetrie mluvil na Rádiu Česko Vladimír Wágner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd

„Ta je tvořena buď tou temnou hmotou, a nebo takzvanou temnou energií, což je něco ještě daleko záhadnějšího. U obou těchto komponent vesmíru nevíme, jakého jsou původu. A tu temnou hmotu by mohly třeba vysvětlit ty supermetrické částice plynoucí ze zmiňované supersymetrické teorie.“

Pokud by se hypotéza supersymetrie potvrdila, neznamená to, že přestává platit klasická fyzika. „Jevy se nezačnou projevovat jinak, nezačne se měnit fyzika okolo nás. Ale nová teorie by byla něco nad tou standardní teorií, kterou nyní máme, musela by ji obsahovat. Vysvětlila by některé jevy, které jsou pro nás zatím nevysvětlitelné,“ říká Wágner.

Jedním z nich by mohlo být právě vysvětlení temné hmoty, případně temné energie. „Nebo třeba vysvětlení, proč je ve vesmíru více hmoty než antihmoty, proč tady můžeme existovat a proč na počátku nebyla jen anhilace, která skončila u toho mikrovlnného záření, které nyní vyplňuje vesmír,“ doplňuje Wágner.

Současné objevy potvzují standardní model

Humorná nadsázka o supersymetrii z úst Chrise Parkese má podle českého vědce dvě stránky. „Supersymetrických teorií je celá řada. Jevy, které se nyní pozorují na LHC, a ty výsledky, které se podávají, omezují nebo vylučují některé z těch teorií. Ale řadu jiných nevylučují,“ tvrdí Wágner a navazuje:

„To, co měl na mysli Parkes, je to, že všechny současné výsledky, které se na LHC pozorují, včetně možná konečně už objevu Higgse, velice přesně potvrzují ten standardní model, což je současná teorie, která popisuje struktury hmoty.“

Snímek vzdáleného vesmíru z Hubbleova dalekohledu s teoretickým prstencovým rozložením temné hmoty | Foto: NASA

Všechny pozorované výsledky do této teorie velmi dobře zapadají, upozorňuje Wágner. Zmenšuje se tak prý prostor pro novou fyziku pozorovanou právě třeba pomocí LHC a právě pro některé z teorií supersymetrie.

„Poslední výsledek, který vědci prezentují v Kjótu a také v CERNu, ukazuje na velice vzácných rozpadech, jež nastávají u těžkých částic, že i tyto vzácné rozpady citlivé na novou fyziku žádný vliv nové fyziky neukazují a velice dobře odpovídají standardnímu modelu,“ uzavírá Vladimír Wágner.

Julius Neumann, Kateřina Kozmová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme