Vědci zjistili, že voda na Zemi možná pochází z komet

Moře a oceány by mohly mít původ ve vesmíru. Astronomové z Evropské vesmírné agentury na to přišli při zkoumání komety Hartley 2, která obsahovala vodu s velmi podobným chemickým složením, jaké je obvyklé na naší planetě.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kometa poblíž mlhoviny zvané Pacman | Foto: Martin Gembec

Země byla po svém vzniku extrémně horká a voda se z ní musela odpařovat. Právě komety sem mohly chybějící vodu postupně přivést. Výsledky zveřejněné v časopise Nature ukazují, že zásluha komet na množství vody může být mnohem větší, než se soudilo.

Hartley 2 pocházející z takzvaného Kuiperova pásu prolétla kolem Země minulý rok na podzim. Astrofyzikové zjistili složení její vody pomocí Herschelovy vesmírné observatoře.

Přehrát

00:00 / 00:00

Publicista Tomáš Přibyl z časopisu Letectví a kosmonautika rozebírá zjištění, že voda na Zemi možná pochází z komet

„Dívá se na vzdálené objekty, ale zároveň jeden z jejích přístrojů zkoumajících v infračerveném spektru umožňuje dívat se na bližší objekty a zkoumat například jejich atmosféru. Čili u planet, které jsou ve Sluneční soustavě, zkoumá atmosféru a když se kometa přiblíží ke Slunci, tak tím, že se zahřeje, i ona získá atmosféru a i ona je v tu chvíli pozorovatelná,“ přibližuje publicista Tomáš Přibyl z časopisu Letectví a kosmonautika, jakým způsobem se zjistilo složení vody přítomné v kometě.

Upřesňuje, že podobné měření jako u komety Hartley 2 bylo provedeno jen asi u pěti nebo šesti komet – jejich pozorování je totiž velmi složité a aby se je podařilo prozkoumat stejným způsobem, musí být splněna celá řada podmínek.

Další ověření teorie je nejisté

Podle Přibyla je proto obtížné říct, kdy se k Zemi přiblíží další vhodná kometa, která by mohla posloužit k ověření teorie. Vědci už ale dávno předpokládali, že voda na Zemi pochází z komet.

„Dosud žádná kometa neměla své složení podobné, co se zastoupení deuteria ve vodě týká, pozemským oceánům. Právě kometa Hartley 2 přinesla jako první odkaz na podobnost s pozemskými oceány, takže se v podstatě potvrzuje to, co jsme předpokládali. Jistě, budeme muset provést další a další pozorování, abychom se utvrdili v tom, že komety nás skutečně jakýmsi způsobem ‚zavlažily‘,“ vysvětluje Přibyl.

Domnívá se také, že komety zřejmě souvisí se vznikem života. Je ovšem skeptický, že by tato vesmírná tělesa v ledu přímo přepravovala jednoduché organismy, protože by zřejmě nepřežily desítky či stovky milionů let v kosmickém prostředí.

Povrch Jupiterova měsíce Európa | Foto: NASA

„Na druhé straně komety obsahují různé aminokyseliny, organické sloučeniny a podobně, takže by mohly vesmírem létat a rozsévat takový ‚organický biologický koktejl‘, ze kterého by se na příhodném místě, jakým je třeba planeta Země, mohl namíchat výsledný život,“ dodává.

Voda na Jupiterově měsíci

Voda se údajně nachází v kapalném stavu také pod silnou vrstvou ledu na měsíci Europa, který obíhá kolem planety Jupiter. I tu budou podle Přibyla vědci v budoucnu zkoumat, i když přesný termín ještě není určen:

„Právě měsíc Europa představuje pro vědce velikou výzvu, hozenou rukavici. Víme, že tam voda je, že je v tekutém stavu, že by tam teoreticky mohly po velmi dlouhou dobu být příznivé podmínky pro vznik a udržení života, takže některé z příštích planetárních výprav se na Europu zaměří.“

Vědci Evropské kosmické agentury a NASA podle Přibyla na přípravách velmi intenzivně pracují a první vhodná příležitost k vyslání sondy k měsíci Europa by měla nastat někdy po roce 2020.

Rádio Česko, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme