Vesmírný peroxid vodíku
Peroxid vodíku, kterým si ošetřujeme rozbitá kolena, existuje i ve vesmíru. Jeho přítomnost v mezihvězdném prostoru vůbec poprvé zaznamenali vědci z Evropské jižní observatoře.
Místem pozorování bylo okolí dvojhvězdy Rho Ophiuchi, která je od Země vzdálená asi 400 světelných let. Oblast obsahuje hustá a velice chladná oblaka plynu a prachu, ve kterých se rodí nové hvězdy. Teplota zde dosahuje - 250 stupňů Celsia. Hlavní součástí oblaků je vodík, ale vedle něj se zde nacházejí další chemické prvky a také sloučeniny. Jejich hledání má v popisu práce radioteleskop APEX (Atacama Pathfinder Experiment Telescope), který se nachází ve výšce 5000 metrů nad mořem v chilských Andách a pracuje v milimetrových a sub-milimetrových vlnových délkách.
Nyní se mu vůbec poprvé podařilo zaznamenat charakteristický podpis záření emitovaného peroxidem vodíku, který přichází z oblaků kolem Rho Ophiuchi. Jeho koncentrace je velice nízká. Na každých deset miliard molekul vodíku (H2) připadá jen jediná molekula peroxidu vodíku (H2O2). Objev je vzrušující pro astronomy, chemiky i biology. Vznik molekul peroxidu vodíku je úzce spojen s vodou a kyslíkem, které jsou nezbytné pro život. Předpokládá se, že ve vesmíru k němu dochází reakcemi atomárního vodíku s molekulami kyslíku na povrchu velice jemných částic prachu. Reakce molekul peroxidu vodíku s dalšími vodíkovými atomy je jednou z cest ke vzniku molekul vody.
Zatím přesně nevíme, jak některé pro nás nezbytné chemické sloučeniny ve vesmíru vznikají. Detekce molekul peroxidu vodíku však naznačuje, že chybějící složkou celého procesu může být právě kosmický prach. Objev může přispět i k vysvětlení, proč je tak těžké najít ve vesmíru molekuly kyslíku, který by teoreticky měl být hojný v mezihvězdném plynu. Poprvé je zaznamenal rovněž evropský satelit Odin až v roce 2007.
Zdroj: ESO
