Vysokorychlostní mezihvězdné sondy budou podle fyzika Stephena Hawkinga běžné do třiceti let

Ruský fyzik a miliardář Yuri Milner znovu investuje do vesmírného výzkumu. 100 milionů dolarů dá na revoluční projekt Starshot. Ten je zaměřený na vývoj nového typu vesmírných sond, které by byly schopné doputovat k jiným hvězdám během několika desítek let. Urychlilo by se tak hledání planet, které by lidé jednou mohli kolonizovat. Ambiciózní projekt Milner tento týden představil veřejnosti společně s britským fyzikem Stephenem Hawkingem.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mezihvězdné cestování není podle fyzika Stephena Hawkinga hudbou daleké budoucnosti

Mezihvězdné cestování není podle fyzika Stephena Hawkinga hudbou daleké budoucnosti | Zdroj: Reuters

„S využitím světelných paprsků, solárních plachet a nejlehčích sond, jaké jsme kdy postavili, může misi k naší nejbližší hvězdě Alfě Centauri zahájit už příští generace. Dnes jsme k tomu udělali výrazný krok, člověk má v povaze létat a objevovat,“ uvedl Hawking.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ruský fyzik a miliardář Yuri Milner dá 100 milionů dolarů na revoluční projekt Starshot. Natáčela o tom Tea Parkanová

Podle něj to, co všichni ještě donedávna považovali za hudbu daleké budoucnosti, má dnes lidstvo na dosah ruky. Objevovat nové hvězdy a planetární systémy je podle Hawkinga klíčové pro přežití našeho druhu.

Než se ale na dalekou cestu vesmírem vydají první lidské posádky, je potřeba pro ně najít a prozkoumat nové světy. Současné sondy by k nim ale letěly desetitisíce let.

„Musíme vyrobit velmi malou sondu, která bude schopná letět velkou rychlostí a dostane se k tělesům obíhajícím kolem jiných hvězd. Takových sond by se dala v krátkém čase vyslat do vesmíru spousta. A až dokážou letět pětinou rychlosti světla, nepotrvá dlouho a vydáme se za hvězdami sami,“ myslí si astronom Avi Loeb z harvardské univerzity.

Základem miniaturní sondy bude takzvaný hvězdný čip. Je velký asi jako poštovní známka a jeho součástí by měly být kamery, komunikační a navigační systémy, energetický zdroj a fotonové pohonné jednotky.

Celé zařízení má vážit jako list papíru. Rychlost sondě pomohou nabrat laserové paprsky vysílané ze Země, pohánět ji ale bude hlavně sluneční svit, který zachytí její solární plachta.

„Cílem je vytvořit koncept vysokorychlostní sondy postavené s využitím nanotechnologie,“ doplňuje mecenáš vesmírného výzkumu Yuri Milner.

I když budou vědci muset rozlousknout řadu technologických oříšků, celý tým věří, že vzhledem k rychlosti pokroku v posledních dvou dekádách, budou schopní vyrobit novou, revoluční generaci vesmírných sond do třiceti let.

Tea Veseláková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme