Zkáza Progressu je neodvratná, úlomky ruské lodi mohou dopadnout na Zemi

Ruská kosmická loď Progress shoří v atmosféře. Se zásobami vyrazila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) včera, pak se ale začala otáčet kolem své osy a ztratila telemetrické spojení s Centrem řízení letu. Případné úlomky by měly na Zemi dopadnout mezi 7. a 11. květnem.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruská kosmická loď Sojuz (nalevo) a loď Progress (napravo) umístěné na Mezinárodní vesmírné stanici

Ruská kosmická loď Sojuz (nalevo) a loď Progress (napravo) umístěné na Mezinárodní vesmírné stanici | Foto: NASA

Ředitel federální agentury Roskosmos Igor Komarov oznámil, že let dopravní lodi Progress M-27M byl neúspěšný a Centrum řízení letu vzdalo pokusy o spojení s ISS.

Po úterním startu se Progressu nerozevřely vysílací antény, což zablokovalo komunikaci s pozemním řídícím střediskem. Kvůli poruše nosné rakety Sojuz se navíc loď ocitla na nesprávné oběžné dráze.

Přehrát

00:00 / 00:00

Proč padá k Zemi ruská nákladní loď Progress, která měla vynést zásoby k ISS, vysvětloval odborník na kosmonautiku Pavel Toufar

Loď se už nepodaří zachránit. Progress začal ztrácet výšku a navigátoři se teď pokoušejí o víceméně kontrolovaný sestup porouchaného korábu z orbitální dráhy. Případné úlomky lodi prý mohou mezi 7. a 11. květnem dopadnout kdekoli v pásu mezi zhruba dvaapadesátými rovnoběžkami severní a jižní šířky.

„Záleží na poloze, v jaké bude vstupovat do hustých vrstev atmosféry, záleží na momentální hustotě atmosféry v místě sestupu. Kosmická loď by mohla shořet celá, možná pouze některé zbytky pevnějších částic, jako jsou palivové nádrže nebo části elektroniky, by mohly dopadnout na Zem. A protože dvě třetiny povrchu Země zaujímají oceány a moře, tak si přejme, aby i ty malé případné úlomky dopadly do oceánu,“ řekl Radiožurnálu expert na kosmonautiku Pavel Toufar.

Loď vezla na ISS vědecké přístroje, pitnou vodu, kyslík a potraviny. Posádka ale má zásoby na několik měsíců. Škoda se odhaduje v přepočtu na více než dvě a půl miliardy korun.

„Je to ztráta pro celou posádku orbitální stanice, i když zásoby nejsou na nějaké kritické úrovni. Ale těšili se i na zásilku pošty z domova, na čerstvé ovoce, na stanici byl vezen i americký náklad pro ruskou posádku, který obsahoval jídlo a oblečení. A to všechno bohužel shoří,“ doplnil Toufar.

Martin Dorazín, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme