Čas se na vteřinu zastaví. Země se otáčí pomaleji, rok 2017 se nám proto prodlouží o přestupnou sekundu

Země se otáčí čím dál tím pomaleji a přesné hodiny se kvůli tomu předbíhají. Aby časy na našich hodinkách a v přírodě lidově řečeno „seděly“, musí se občas přesné hodiny zastavit. Letos k tomu dojde na Silvestra.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mléčná dráha a observatoř La Silla v Chile | Foto: Petr Horálek

Při nastávajícím Silvestru, přesně o půlnoci z 31.12. 2016 na 1. ledna 2017 se světový čas obohatí o jednu sekundu. V našem časovém pásmu to znamená, že se nám nastávající rok o danou sekundu prodlouží. „Je to proto, že se rotace Země mírně zpomaluje a je potřeba vložit nějaký čas, aby nám to sedělo,“ uvedl astronom Pavel Suchan podrobné vysvětlení toho, proč je třeba čas na okamžik zastavit.

Karel Halíř, ředitel hvězdárny v Rokycanech, k tomu dodal, že se přestupná sekunda, nezařazuje proto, že to zrovna napadlo nějakého byrokrata. „Je to velice nepravidelné, protože si Země zkrátka dělá úplně co chce,“ řekl Halíř.

Mapa hvězdáren má další značku. Opavská univerzita představila vlastní vědeckou observatoř

Číst článek

To, že se otáčení země zase zdrželo oproti přesným hodinám zjišťují vědci z Mezinárodní služby rotace země a referenčních systémů. V té jsou odborníci z celého světa a v minulosti jí předsedal Čech Jan Vondrák.

Češi se ostatně na zjišťování rychlosti rotace země podílejí dodnes. „I když je nás teď míň, měli jsme dříve, když to bylo opřené hlavně o optickou astronomii, docela významnou roli. Teď se tam podílíme vlastně jen pozorováním navigačních družic GPS,“ řekl Vondrák.

Sobotní noc bude o vteřinu delší, vkládá se 'přestupná sekunda'

Číst článek

Mezinárodní služba rotace země označovaná zkratkou IERS funguje ve své současné podobě od 80. let. Přestupná sekunda se ale poprvé zavedla až v roce 1972, v minulosti totiž vědci nevěděli, že se Země netočí pořád stejně rychle.

„Od 50. let se začaly používat hodiny křemenné a potom hodiny atomové. Tam už je přesnost měření taková, že dokážeme rozpoznat i odchylky v rotaci Země,“ vysvětlil Radko Kynčl, který má v Národním technickém muzeu v Praze na starosti sbírku hodin.

Martin Karlík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru