CERN slaví 60 let. Akademie věd k výročí vystaví simulátor urychlovače částic

Jsou neviditelné, ale pro vědce nepostradatelné. Miniaturní částice, které proplouvají obřím urychlovačem Evropské organizace pro jaderný výzkum CERN, ukazují, jak mohl na začátku vznikat vesmír. Mezinárodní organizace, se kterou spolupracuje i Česko, slaví letos 60 let. Akademie věd výročí připomene interaktivní výstavou.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jeden z exponátů na Akademii věd, simulátor detektoru a urychlovače částic | Foto: Petra Benešová

Dalo by se s nadsázkou říct, že jde o stroj času. Obří urychlovač částic vědcům odhaluje, jak kdysi vznikal vesmír.

Malý simulátor podobného zařízení má i česká Akademie věd. Přístroj na bázi projekce a simulace patří k nejatraktivnějším exponátům výstavy, která oslavuje 60 let Evropské organizace pro jaderný výzkum.

Přehrát

00:00 / 00:00

Akademie věd připomene 60 výročí organizace CERN interaktivní výstavou. Zjišťovala Petra Benešová

„Víceméně se vžijete do role magnetického pole. Kopnutím můžete poslat dvě částice proti sobě, srazí se a rozpadnou,“ objasňuje princip exponátu fyzik Tomáš Kubeš.

Máchá nohou nad simulátorem a vykopává částice do prostoru. Po zemi vystřelují barevné čáry, které znázorňují pohyb a srážku.

Podobně létají částice i v tom pravém obřím urychlovači, který nedaleko Ženevy vybudoval CERN.

„Pomocí těch urychlovačů můžeme vytvářet částice, které kolem sebe sami nevidíme, a simulovat podmínky, které panovaly ve vesmíru okamžik po jeho vzniku,“ říká.

Vidět neviditelné

Součástí výstavy je i mlžná komora, kterou sestavili studenti pražského gymnázia Opatov.

„Slouží k zviditelňování neviditelného. Všude kolem nás se nachází částice, které nevidíme. Například z přírodních radioaktivních atomů, které se rozpadají, nebo z vesmíru,“ popisuje autor projektu Ondřej Zbytek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Obsah výstavy k 60. výročí CERN přiblížil ve vysílání Radiožurnálu Jiří Chýla z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Na výzkumu v Evropské organizaci pro jaderný výzkum CERN se podílely stovky českých vědců. Naposledy se účastnily testů na existenci takzvaného Higgsova bosonu, který vysvětluje, jak ostatní částice získaly hmotnost.

„Společnou prací Akademie věd a vysokých škol se podařilo Československo skutečně zviditelnit. V pracích, které objevily Higgsůva boson a které mají tři tisíce autorů, je 64 z České republiky. Ale příspěvky našich pracovníků na vývoji detektorů, na zpracování dat, na teoretické interpretaci byly skutečně významné, to je pro mě nejdůležitější věc. Nikoliv jenom konkrétní výsledek, ale to, že naše příspěvky jsou tam opravdu vidět,“ vyzdvihuje Jiří Chýla z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Petra Benešová, msk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru