Čeští vědci vyvinuli nejmenší kovové magnety na světě. Využití mají v medicíně i při čištění vod

Olomoučtí a pražští přírodovědci vyvinuli nejmenší kovové magnety na světě. Využili k tomu nanočástice některých kovů a upravený grafen. Vědci v brněnských laboratořích už testují magnety jako kontrastní látky při magnetické rezonanci. Společnou práci českých výzkumníků zveřejnil prestižní časopis Nature Communications.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Struktura grafenu | Foto: licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported, Alexander Aius

„Podívejme se na tyto snímky, které nám ukazují, čeho jsme dosáhli,“ ukazuje obrázky na svém počítači expert na magnetismus Jiří Tuček z olomoucké Univerzity Palackého.

Základem úspěchu se stala právě kombinace nanočástic železa, niklu či kobaltu s chemicky upraveným grafenem, který představuje nejpevnější známý materiál na světě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Olomoučtí a pražští přírodovědci vyvinuli nejmenší kovové magnety na světě. Využití najdou v medicíně, biotechnologiích či elektronice

„Nám se podařilo společně s kolegy z Prahy je ukotvit do grafenové matrice. Grafen je ten slavný nobelovský materiál. A využili jsme funkční skupiny grafenu, které jsme jakýmsi způsobem použili jako můstky mezi kovovými částicemi a touto grafenovou matricí,“ doplňuje vedoucí týmu Radek Rozbořil.

Grafen si lze představit jako jedinou vrstvu atomů uhlíku, je pevnější než ocel, propouští světlo a vede elektrický proud lépe než měď.

Grafen má vynikající elektronické či optické parametry | Foto: TechGig

Na tento objev čekali vědci po desetiletí. U nanočástic čistých kovů se takzvaný superparamagnetismus pouze předpokládal. Takto malé kovy totiž za běžných podmínek na vzduchu shoří.

Olomoučtí vědci na problém vyzráli. Předpřipravili si totiž podle Jiřího Tučka malé kovové magnety ve vodíkové atmosféře.

„V podstatě v praktické aplikaci mají lepší magnetické vlastnosti v porovnání s jejich konkurenty z oblasti magnetických nanočástic na bázi oxidu železa,“ vysvětluje.

Český tým už prokázal účinnost kovových nanočástic v lékařské diagnostice. Konkrétně jako kontrastní látka při zobrazování magnetickou rezonancí. Využití je ale podle Radka Zbořila mnohem širší.

„Rozhodně velká plocha povrchu grafenu nabízí také prostor pro cílený transport léčiv s pomocí magnetického pole. Obráceně pokud využijeme tu sorpční kapacitu grafenu a skutečnost, že pomocí těchto magnetů můžeme s materiálem snadno pohybovat, lze tyto hybridní systémy používat v technologii čištění vod environmentálních aplikacích, prostor je určitě v elektronice či v magnetooptických a magnetoelektronických aplikacích.“

Olomoučtí vědci už mají na kontě v tomto směru několik úspěchů. Připravili nejtenčí izolant na světě i nejsilnější organické magnety na bázi grafenu.

Blanka Mazalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru