Konec nadějí. Modul Schiaparelli se při přistání roztříštil o povrch Marsu
Experimentální modul Schiaparelli se během přistávacího manévru roztříštil o povrch Marsu a po dopadu zřejmě explodoval. Uvedla to dnes Evropská kosmická agentura (ESA). Snímky americké vesmírné agentury NASA podle ní ukázaly, že modul se zřítil z dvou až čtyř kilometrů a náraz jej zničil.
„Aparát se roztříštil na povrchu Marsu," řekl agentuře AFP Thierry Blancquaert, který měl v řídícím středisku ESA v Darmstadtu na starosti přistání modulu.
Schiaparelli k rudé planetě dorazil v sobotu s družicí Trace Gas Orbiter v rámci projektu ExoMars Evropské kosmické agentury a ruské agentury Roskosmos. Projekt je zaměřen na hledání stop života na Marsu.
Modul se o přistání na planetě pokusil ve středu, ESA o něm pak dva dny nevěděla. Jeho osud objasnily až snímky z americké sondy Mars Reconnaissance Orbiter, která obíhá kolem Marsu.
Modul Schiaparelli musel při sestupu postupně zpomalit z rychlosti 21 tisíc kilometrů za hodinu, s níž vstoupil do atmosféry Marsu, na zhruba 10 kilometrů za hodinu. Pomoci mu měly padáky a těsně nad povrchem i zážeh motorů. Brzdicí rakety ale místo 30 vteřin hořely jen tři vteřiny.
„Přistál prakticky na předpokládaném místě, jen o pár kilometrů dál," poznamenal ředitel letu Michel Denis. Na Marsu ale přistál v mnohem vyšší rychlosti, než se plánovalo.
Obrázky NASA umožnily podle Denise zahlédnout bílou skvrnu, odpovídající padáku. O dva kilometry dál je černá skvrna s nejasnými obrysy.
„Je to určitě místo, kde Schiaparelli dopadl. Je větší, než kdyby byl Schiaparelli v jednom kuse, tudíž se rozbil," dodal Denis.
Schiaparelli je nenávratně pryč, zásadní data se ale podařilo získat, upozorňuje Michal Václavík z České kosmické kanceláře
Číst článek
ESA odhadla, že modul se zřítil na povrch Marsu rychlostí 300 kilometrů za hodinu, ale dodala, že tyto předběžné poznatky ještě musí potvrdit další analýzy.
Hlavním úkolem Schiaparelliho bylo vyzkoušet technologie kontrolovaného přiblížení a přistání na Marsu v rámci projektu, který počítá s vysláním robotického vozítka na Mars za čtyři roky. Přístroje také měly zaznamenat rychlost větru, vlhkost, tlak a teplotu během přistávání.
Družice TGO se společně s modulem vydala na cestu letos 14. března za pomoci ruské nosné rakety Proton. Minulou neděli se oba aparáty podle plánu od sebe úspěšně oddělily.