Olomoučtí vědci pomáhají zachraňovat ohrožené léčivé rostliny na jihu Afriky

Olomoučtí vědci se podílejí na záchraně ohrožených druhů léčivých rostlin v Jihoafrické republice. Vyvíjejí speciální látky z rostlinných hormonů. Díky nim rostliny ve sterilním prostředí rychle vyrostou a daří se jim i ve volné přírodě. Olomoučtí výzkumníci přispěli k záchraně už zhruba deseti druhů rostlin.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Olomočtí vědci zachraňují léčivy na jihu Afriky | Foto: Blanka Mazalová

„Na začátku je malá část rostliny, kterou sterilizujeme a dáme na ni živné médium. Postupně z ní vyroste za několik týdnů celá rostlinka,“ ukazuje Karel Doležal baňky překryté alobalem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Olomoučtí vědci se podílejí na záchraně ohrožených druhu léčivých rostlin v Jihoafrické republice. Vyvíjejí speciální látky z rostlinných hormonů

V jedné je malý kousek zeleného listu, v druhé už krásně vzešla rostlinka. Za vše může téměř čirá živná hmota na dně baněk. Obsahuje rostlinné hormony, které uspíší buněčné dělení. Právě pro jihoafrické partnery dovedou připravit fytohormony na míru pro konkrétní rostlinu.

Říkají tomu deriváty a ve zhuštěné podobě je to vlastně bílý prášek: „Fytohormon je chemická látka. Když ho připravíme v laboratoři, tak je to ve velkém množství bílý prášek. Ale v rostlinách se vyskytují v neuvěřitelně nízkých koncentracích. Jsou to látky, které bychom museli zvětšit milionkrát a potom ještě milionkrát, abychom v té zkumavce něco viděli. Fytohormon v podstatě vidět není,“ vysvětluje Doležal.

Výzkumníci se zaměřují na záchranu léčivek. Zachránili už některé druhy aloe či rozmarýnu V jižní Africe je po nich velká poptávka.

Olomočtí vědci zachraňují léčivy na jihu Afriky | Foto: Blanka Mazalová

„Pro minimálně asi 80 procent populace není dostupná běžná západní lékařská péče. Tito lidé jsou odkázáni na přírodní medicínu, na léčivé rostliny. V Jižní Africe je na to obrovský trh, což znamená, že v podstatě každý druh léčivé rostliny je zároveň ohroženým druhem,“ popisuje Doležal.

Rostliny naklonované z explantátu a vysazené zpět do přírody mají stejnou genetickou informaci jako bylinka původní. K žádné genetické změně nesmí dojít.

„Tohoto rizika jsme si vědomi. Dost se to sleduje, aby k ničemu takovému nedocházelo,“ ujišťuje Doležal.

Podle kolegyně Karla Doležala Lucie Plíhalové jde o ukázkový příklad využití výzkumu v praxi.

„Je to krásná ukázka toho, jak může základní výzkum posunout výsledky dále k běžnému využití, a to nejen v České republice a v oblastech, které známe, ale také v takových exotických místech, jakým pro nás Jihoafrická republika je,“ říká.

Studiu fytohormonů se olomoučtí chemici věnují víc než dvacet let. Zasloužili se o jejich využití v medicíně, kosmetice nebo zemědělství.

Blanka Mazalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru