Olomoučtí vědci vynalezli první magnet, který není z kovu. Pomůže v biomedicíně

Olomoučtí vědci vyvinuli první magnet, který není kovový. Supertenkou vrstvu uhlíku zvanou grafen chemicky upravili tak, že si magnetické vlastnosti zachová až do pokojové teploty. Uplatnění podle nich najde především v biomedicíně nebo elektronice. Na využití organických magnetů spolupracují s kolegy z Japonska nebo Belgie.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrace prvního organického magnetu na bázi grafenu s magnetickým uspořádáním při pokojové teplotě

Ilustrace prvního organického magnetu na bázi grafenu s magnetickým uspořádáním při pokojové teplotě | Foto: Martin Pykal

„Tady je vidět, jak jsme dokázali přichytit atomy kyslíku a fluoru na povrch grafenu a vtisknout pomocí této úpravy magnetické ostrovy, které přes prvky, které jsme tam přidali, spolu začínají komunikovat a utvářet uspořádání na dlouhou vzdálenost,“ vysvětluje nad pestrobarevným snímkem z mikroskopu výzkumník Jiří Tuček, jak z nekovového uhlíku udělali magnet.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ještě nedávno by student za tvrzení, že uhlík může být magnet, dostal nedostatečnou. Teď je vše jinak

Ještě nedávno by student za tvrzení, že uhlík může být magnet, dostal nedostatečnou. Teď je vše podle chemika Radka Zbořila jinak. „Není nutně potřeba mít kovové prvky v systému, abychom dokázali magneticky manipulovat s organickými uhlíkovými materiály.“

Právě to, že chemicky upravený grafen pracuje při pokojové teplotě, nabízí do budoucna využití například v medicíně při cíleném transportu léčiv.

„V podstatě tím, že je to magnetické, lze transportovat tento komplex do oblastí, kde je potřeba cíleně léčit, cíleně diagnostikovat v lidském organismu,“ říká Tuček.

Radek Zbořil a Jiří Tuček | Foto: Blanka Mazalová

Magnetický uhlík může podle Radka Zbořila vylepšit současné počítače: „Dnešní počítače využívají dvě základní jednotky. Procesory, co jsou materiály na bázi polovodičů, třeba křemíku a paměti, což jsou právě kovové, magnetické materiály. Ta myšlenka je taková, že pokud bychom grafenu, který je magnetický, vnutili ještě polovodičovou vlastnost, můžeme mít dva v jednom. Procesor i paměť současně. Byly by to součástky nové generace, které potom mohou mít větší paměť a být rychlejší v procesování informace.“

Blanka Mazalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme