Protilátka na Alzheimera: nová léčba by podle vědců mohla být dostupná už v roce 2020
Narušuje část mozku a způsobuje pokles myšlení, paměti a úsudku. To jsou projevy Alzheimerovy nemoci, která bývá nejčastější příčinou demence. Alois Alzheimer ji poprvé popsal už na začátku 20. století, přesto se první léky na ni objevily až koncem 90. let. Onemocnění ale dokážou pouze zpomalit, nikoliv vyléčit. Podle nové studie by mohla být řešením aplikace protilátky. Taková léčba by mohla být podle neurologa Jakuba Horta pacientům dostupná už v roce 2020.
Podle Jakuba Horta z Fakultní nemocnice v Motole se nové léky většinou vyvíjí a zkouší nejdříve na zvířatech a jsou odvozeny od zvířecích modelů.
„Ukazuje se ale, že lidský mozek a mozek laboratorního potkana je samozřejmě něco jiného. Proto byl vyvinut nový lék – je to vlastně protilátka, která je odvozena od 90letých a stoletých zdravě stárnoucích lidí,“ popsal.
Narušuje část mozku a způsobuje pokles myšlení, paměti a úsudku. Řeč je o Alzheimerově nemoci, která bývá nejčastější příčinou demence. Léky dokáží onemocnění pouze zpomalit nikoliv vyléčit. Podle nové studie by mohla být řešením aplikace protilátky.
„Myšlenka je taková, že když se dožili takového věku bez nemoci, mají nějakou schopnost, díky níž jejich imunitní systém onemocnění čelí. Právě tyto protilátky se v současnosti testují. Existuje naděje, že v případě úspěchu by mohla být léčba kolem roku 2020 dostupná našim pacientům,“ uvedl Hort.
Pokud testy dopadnou dobře a léčba se začne uplatňovat v praxi, bude poměrně nákladná. Podle Horta by se nový lék podával formou infúze jednou měsíčně, rovněž by byly nutné kontroly mozku magnetickou rezonancí. „Léčba je nákladná, organizačně náročná, ale nepochybně nadějná pro pacienty,“ vysvětlil neurolog.
Aby byla účinná, musí být podle Horta zahájena včas: „Jeden z důvodů, proč léky selhaly, je, že se dávaly příliš pozdě. Nyní se testují v časnějších stádiích onemocnění a do budoucna nelze vyloučit, že s Alzheimerovou chorobou to bude podobně, jako třeba se screeningem na rakovinu prsu, kdy ženy chodí preventivně na prohlídky a když je tam nález, tak se řeší.“
„Stejně tak možná jednou senioři ve věku 65 let podstoupí nějaký screeningový diagnostický test. Když tam bude nález, bude jim nabídnuta léčba bez ohledu na to, jestli mají nebo nemají obtíže,“ doplnil.
Při Alzheimerově chorobě dochází v mozku pacienta k tvorbě bílkoviny beta-amyloid, která se ukládá v mezibuněčném prostoru a narušuje metabolismus nervových buněk. Ty začínají postupně odumírat a dochází k celkovému zmenšování mozku.
V současnosti v České republice trpí Alzheimerovou nemocí více než 150 tisíc lidí. Do roku 2020 by ale jejich počet podle odhadů České alzheimerovské společnosti mohl narůst o dalších třicet tisíc lidí.
Příspěvek byl připraven pro Český rozhlas Plus.
